Záhady vesmíru
KAPITOLY: VESMÍR, VÝZKUM EXOPLANET, NIBIRU, OUMUAMUA, MĚSÍC, APOLO 11,
Vesmír, co o něm vlastně víme?
Vědci, jsou optimističtí a dovolí si tvrdit, že prý lidská rasa, již zná minimálně 25% základních znalostí o vesmíru. Spíše, to však bude asi, 0,25 % ! Víme, že se vesmír rozpíná a že je ohromný. Donedávna se tvrdilo a stále mnoho lidí věří tomu, že Země a život na ní, je výjimečný v nekonečném a rozlehlém vesmíru. Že, člověk je nejvyšší forma života v celé živočišné říši, jak na Zemi, tak mimo ní. Nebude to, asi tak jednoznačné a lidský druh, by si na to měl pomalu zvykat a připravovat se na myšlenku, že různorodý život ve vesmíru, se postupně bude stávat naší součástí a realitou, kterou budeme muset přijmout. Doufejme a věřme v to, že tato setkání, budou probíhat v míru a toleranci, protože pokud se setkáme s mimozemskou entitou, která na Zemi přistane, musíme počítat s tím, že budou o pár tisícovek let sofistikovanější. A, že pro ně budeme sice jedineční, ale také i primitivní, a tím více zranitelní.
Voda a kyslík, umožňují život. Také teplota, vzdálenost od Slunce a celý řetězec skutečností, které jiné planety prostě nemají a tak tam život, být nemůže. Jak to vlastně můžeme vědět? Žijeme v 21.století a člověk, již dokáže pracovat s velmi vyspělou technologií, kterou každý rok rozšiřuje a zdokonaluje. Nedokážeme ještě osídlovat jiné planety, ale jsme již schopní se o těchto planetách mnohé dozvědět a vytvářet projekty ke kolonizaci, například Měsíce, nebo Marsu. Prozatím pouze teoreticky, ale od praxe jsme již krůček.
Vesmírným a již neodmyslitelným pomocníkem, se nám stal satelit a dalekohled. Těchto přístrojů je okolo naší Země rozmístěno již přes 7 tisíc a počet se stále zvyšuje. Satelitů., které zkoumají vesmír je celá řada, nás, ale momentálně zajímá satelit TES. Tento pomocník NASA, měl mimo jiné i za úkol hledat podobné planety, jako je Země, tedy exoplanety. Jeho mise skončila v roce 2018, ale okamžitě, byl nahrazen modernějším modelem. Exoplanetu je velmi těžké zachytit, ale konečně v roce 1999, byla objevena první exoplaneta a od té doby jich jsou, zaznamenány již tisíce.
Exoplanety
Odhaduje se, že naše galaxie má přes 400 miliard hvězd a obdobný počet planet, z toho miliony planet mohou nést život. Život na ostatních planetách může, být podobný životu, jaký známe, ale také zcela odlišný, to záleží na mnoha faktorech. Ale, ať to již bude vodní planeta, nebo jen rostlinná, pořád je to již život. Trpaslík, obr, obojživelník, ohromný hmyz, nebo pravěká zvířata, ale i bytosti podobné lidem, ti všichni mohou obývat různé planety. Satelit hledá exoplanety ve - Zlaté zóně - to jest zóna, kde se předpokládá, že je kyslík a voda = život. Momentálně se odhaduje přes miliony dvojčat naší Země, jen v naší galaxii.
Vědci odhadují stáří vesmíru na 13,8 miliardy let, ve srovnání se stářím Země, která má 4,6 miliardy let z toho logicky můžeme usoudit, že tvorové působící ve vesmíru na jiných planetách, mohou být o stovky milionu, až miliard let, vyspělejší nežli jsme my, dnes. Ohromné množství ukazujících se exoplanet, nám potvrzuje, že život ve vesmíru, je velmi reálný a pravděpodobný.
Zajímavé odhalování exoplanet ve - Zlaté zóně - nám, může pomalu odkrývat i naší minulost. Například exoplaneta v souhvězdí Orionu, která již, byla potvrzena. Vyskytuje se v zóně, kde předpokládáme možný život. Souhvězdí Orionu, které hraje v naší historii a dávnověku, velmi důležitou úlohu, není jen metaforou na obloze a mýtem, ale mohou v tomto souhvězdí, být i živé planety. Potom, tedy je možné, že z těchto planet se skupina vědců vydala na průzkum a navštívila i naší Zemi?
Představme si, že vyjdeme ven, pod rozzářené noční nebe, plné hvězd a budeme koukat na souhvězdí Orionu. Napadlo nás u toho někdy, že tak, jak vidíme my, je mohou vidět a pozorovat i oni nás? Jen s trošku lepší technikou? Tedy, my vidíme hvězdu, ale oni mohou vidět, například přesný rozbor naší planety a celé Sluneční soustavy. V první fázi zaznamenají naší hvězdu, tedy Slunce a po té teprve začnou rozlišovat planety, které hvězdu obíhají. Z těchto planet může, být některá plná života. A obdobně, dnes dokážeme rozlišovat exoplanety i my. Pro nás je to, ale ještě stále technicky velmi složitá záležitost a život na planetě pouze teoreticky předpokládáme.
Nibiru
Sumerové zaznamenali, že na Zemi sestoupili lidé z hvězd, kteří měli za úkol, primitivního člověka naučit veškeré základy k vytvoření civilizace. Z. Sitchin ( více v článku Nesmrtelný Z.Sitchin) badatel, který se věnoval tématu přes 30 let, rozluštil z překladů sumerských tabulek, že tito vesmírní návštěvníci, žijí na vzdálené planetě Nibiru, která opisuje elipsovitou dráhu, okolo našeho Slunce. Tato cesta Nibiru, trvá 3600 let. Při, přiblížení Nibiru k Zemi se astronauti přemístí z jedné planety na druhou a doslova kolonizují místa, kde přistáli. Po dalším přiblížení se jejich domovské planety, stejným způsobem odlétají. Pro ně, je to jedna cesta okolo Slunce, jeden rok. Pro nás 3600 let a přibližně 60 lidských rodů a generací. Tím, že znají přesnou trajektorii své planety, dokáží propočítat čas, přiblížení se k jiné planetě a přemístění v této době, jim v podstatě ušetří ohromné množství času, energie a prostředků. V tomto konkrétním případě, by ale museli znát i planety naší Sluneční soustavy a vědět, že Země vytvořila podmínky k životu a tak budou kontaktovat přímo tuto planetu.
V době, kdy Z.Sitchin s touto teorií přišel se mu všichni smáli a jednoznačně, jeho překlad dehonestovali a zesměšňovali. Vědecká obec, myšlenku o možné planetě, která by mohla být způsobilá pro život, navíc obíhá v elipse i naše Slunce, kategoricky celá desetiletí odmítá. Avšak v roce 2016 přichází vědci s teorií o možné existenci planety X, která se nachází daleko za Plutem. Předpokládá se, že planeta X obíhá v elipsovité dráze, kolem našeho Slunce a její cesta trvá několik tisíc let, nežli svou dráhu dokončí. Zdá se, že Z. Sitchin nakonec velmi dobře rozuměl klínovému písmu, protože jeho překlad je obdobný. A je velmi pravděpodobné, že planeta Nibiru a planeta X, potvrzená nyní vědci, by mohla být totožná. Už, zbývá jen dodat, že podle sumerských tabulek je na Nibiru velmi inteligentní život, tedy se jedná o exoplanetu. Generace, které budou svědky přiblížení se Nibiru k Zemi, neboli planety X, musí počítat s tím, že návštěva obyvatel z této exoplanety, bude velmi reálná a pravděpodobná. Přibližování Nibiru k Zemi na ní způsobuje ohromná kataklyzmata a globální pohromy, snad i přepólování samotné Země. Jedná se o velmi převratné a pro samotné přežití i velmi náročné období. Takováto událost, by naprosto restartovala lidskou mysl!
Z.Sitchin dále popisuje, že v tabulkách, byl záznam i o důvodu, proč tato rasa mimozemské entity na Zem sestoupila. Kromě předání vědomostí domorodým lidem, pro ně měla naše planeta i jiný význam. Byla, to těžba nerostného bohatství, které ještě domorodý člověk nedokázal těžit. Vytvářeli ohromné doly a těžili hlavně zlato. Tento nerost, prý potřebovali k opravě štítu okolo své planety. Představa jakéhosi zlatého štítu okolo planety se nám zdá fantazií a nereálná, proto opět Z.Sitchin, byl za tuto teorii zesměšňován a nikdo tomuto nevěřil. Je zajímavé, že dnes se tato teorie mezi vědci skutečně probírá a předpokládá se, že je reálná. Dysonova sféra, je přesně to o čem Z.Sitchin mluvil ve spojitosti s entitou, která v dávnověku měla působit na naší planetě. Hovoříme, zde o jakési kleci, která je vytvořená okolo hvězdy a dokáže z té hvězdy akumulovat veškerou energii. Je to vlastně taková vesmírná baterie, z které ti co to vymysleli následně posbíranou energii dokáží čerpat, tak jak potřebují. Nejsou na ničem závislí, svůj energetický zdroj, pro své potřeby mají jistý. Tedy žádné obavy z vyčerpání plynu, uhlí, nebo ropy, ale také žádné obchodování s těmito surovinami. To by na Zemi, byl asi ohromný problém. Ale do budoucna se jistě bude přemýšlet o Dysonově sféře a o její realizaci. Je to výzva, pro lidstvo.
Planeta Nibiru, má být mnohem větší nežli Země, ale Sírius B o kterém vypráví africký kmen Dogonů, je prý stejně velký, jako Země a dokonce se otáčí stejně i okolo své osy. Problém je v tom, že tito indiáni, nemohou tato fakta znát, protože teprve nedávno, bylo zjištěno, že zářící Sírius má brášku, který ovšem je vidět, pouze speciálními dalekohledy. Dogoni však o Síriu B vypráví celé generace. Z této planety na Zemi sestoupil bůh NOMO. Obojživelník, který žil v moři. Přes den vystupoval z vod a učil obyvatele Severní Afriky, na noc opět odcházel odpočívat pod vodní hladinu. O bozích, kteří přichází z moře, jsou záznamy po celém světě, včetně Sumeru i Jižní Ameriky. Naskýtá se otázka, zda na naší planetu postupně mohlo sestoupit i více vesmírných kultur, které zde položily jakýsi základní kámen? A nebo mluvíme stále o stejných astronautech, jen se fakta liší kulturou lidí, a lokalitou, kde tito mimozemští badatelé vystoupili z moře? V každém případě Sírius je další hvězdou odkud měli přilétnout bozi- mimozemské entity. Sírius, Plejády, Mléčná dráha, Orion jsou zachyceny v dávném vyprávění našich předků. Záznam vepsali do kronik, ale i megalitických staveb, kde souhvězdí jsou klíčová, stejně jako Slunce, nebo Měsíc. Zda se skutečně jedná o pouhé mýty nám zodpoví jen čas.
Oumua mua - Posel z dálky, který přilétá jako první.
V roce 2017 vědcům zůstává stát rozum! Co, se to sakra, děje? Co, to má být? Mezi Zemí a Marsem profrčí kometa, nebo snad něco jiného? Ale, co to je? Vědci dávají objektu název Oumua mua - Posel z dálky, který přilétá jako první. I skeptici, kteří na mimozemský život nevěří, musí přiznat, že tento objekt opravdu není nic přirozeného, ale speciálně vytvořená vesmírná loď, sonda, která přilétla z jiné hvězdné soustavy. Meziplanetární objekt, je asi 800 metrů dlouhý a vypadá, jako utržený kus skály ve tvaru doutníku a pohybuje se rychlostí 195 000 km/h! Možná naše představa o nádherné kovově zářící vesmírné lodi ve tvaru talíře je milná a zastaralá. Vědci jsou zmatení, neumí tento úkaz vysvětlit jinak, nežli objekt řízený inteligencí. Oumua mua se přiřítil z vesmíru, prolétl mezi Zemí a Marsem, otočil se kolem Slunce a po pozorování, vědci zjistili, že se opět vzdálil do míst, kde můžeme vidět sestavu hvězd z Plajád. Putoval však po své přesné trajektorii a nikoliv náhodně. To je, až neuvěřitelné. Že Plejády jsou velmi populární nemusíme asi připomínat, jak v dávném věku, tato kupa hvězd, byla pro člověka důležitá a proto ji všude znázorňoval. Oumua mua, by tedy mohla, být jakási sonda z další exoplantety pocházející od Plajád? Tato teorie se nedá jednoznačně zamítnout a vyvrátit.
Měsíc
Popisujeme nám známé, ale velmi vzdálené hvězdy a co vlastně víme o našem sputniku Měsíci? I když se domníváme, že celkem máme dost informací o tomto tělese, opak je pravdou. Nemáme ani tušení jak vznikl, protože teorie o střetnutí se Země s jiným vesmírným objektem, které planetu neskutečně poškodilo a ukotvilo se v jejích útrobách je milná. A tak je i omyl to, že z úlomků tohoto střetu vlastně mohl vzniknout Měsíc.
Měsíc je velký, jako čtvrtina naší Země. Svítí, protože se od něj odráží paprsky Slunce. Pod tímto světlem se na Měsici akumuluje teplota, až 122 C°. Naopak ve stínu je velmi chladný a jeho teplota se pohybuje okolo - 152 C°. Nemá kyslík, ani atmosféru. Není, tam vítr, ani tekoucí voda. Měsíční prach se skládá z chromu, titanu a zirkonia, tedy směsí, která je shodou okolností i odolná proti vesmírnému záření a korozi. Měsíc, stabilizuje sklon Země. Vědci se dohadují, zda život, jak jej známe by byl stejný i bez tohoto sputniku. Zda, by probíhalo střídání ročních období, no jisté je, že by nebyl ani příliv, ani odliv a jen toto, by mělo nedozírné následky na naše životy, na celou floru i faunu naší Země. A samozřejmě i nestabilita zemské osy, by moc nepomáhala k stabilizaci života, která je nutná k budování civilizací. Člověk, by neustále zápasil s živelními pohromami a nemohl by se soustředit na svůj rozvoj a pokrok.
Určitě zajímavá fakta, ale to, co se nedá porovnat s ničím jsou naprosto přesná čísla, která přímo souvisí s Měsícem. Aby, vše proběhlo čistě náhodně a podle teorie, že sputnik vznikl z úlomků z nějakého třesku vyplívá, že tato náhoda by se dala porovnat v poměru 1: 1 miliardě. Průměr Slunce je 400 x větší a 400 x dále. Aby, Měsíc mohl, být v přesném zákrytu, při zatmění Slunce musel, být jeho rozměr přesně spočítán, ale musí existovat i přesná vzdálenost mezi Zemí, Sluncem i Měsícem. Jeho rozloha je 3476 km. Existuje mnoho dalších propočtů, které vyvrací, že by Měsíc mohl vzniknout náhodně. (článek - Přirozená družice Země?) Byl, tedy na oblohu dokutálen bohy, jak vypráví různé legendy, třeba kmene Zulu? Je totiž na dokonalé dráze, navíc nakloněn k Zemi pouze jednou stranou.
Z Wikipedie - Pokud je poměr vzdálenosti Měsíce od Země, ku vzdálenosti Slunce od Země stejný, jako poměr velikosti Měsíce, ku velikosti Slunce, jeví se Měsíc i Slunce na obloze, jako stejně velká tělesa a Slunce bude Měsícem, právě zcela zakryto.
Ještě nedávno jsme tvrdili, že život na jiných planetách neexistuje a dnes již hledáme ve - Zlaté zóně- exoplanety, na kterých předpokládáme, že je život. A obdobné to bude i s Měsícem. To, co je pro nás dnes nepředstavitelné, zítra to může být, vědecky potvrzená realita.
Přistání na Měsíci?
V roce 1969 údajně na Měsíci přistálo americké Apolo 11. Zda, tam skutečně kosmonauti přistáli, nebo to byl jen politický tah USA, aby měl přistání na Měsíci na věky ve svém prvenství, to je stále v diskusi. Zajímavé, však na tom celém je, že od té doby, na Měsíci již nikdo nepřistál. Žádná země i když například Rusové, měli veškerou techniku k této operaci připravenou. To, je velmi zvláštní a nelogické. Pokrok, jde velmi rychle dopředu a nás nezajímá Měsíc? Nikdo se o to dál nepokusil na něm přistát? A jaký je k tomu vědecký důvod? Možná se tam skutečně, ani přistát nedá a Apolo 11 se mohlo jen o to pokusit, ale ve skutečnosti zůstali nad povrchem Měsíce.
Hovoříme o přistání a průzkumu samotného člověka na Měsíci. To, se mělo uskutečnit v roce 1969. Od té doby na Měsíc vyslalo pouze pět zemí své sondy. USA, Rusko, Indie, Čína a Japonsko.
Existuje záznam z výpovědí astronautů, kteří tvořili posádku Apola 11. Po údajném přistání náhodou vypadl signál a došlo k přerušení vysílání, na téměř 2 minuty. Po této době, již je záběr, přímo z povrchu Měsíce. Také, prý NASA, celý záznam z mise a vše, co bylo konkrétně spojené s Měsícem ztratila. To snad ani nemůže být reálné, jediná velmoc, která toto dokázala a bez důkazů?! Jakoby chtěli, něco vážného utajit světu. V každém případě, my opravdu dokola vidíme jeden záznam na kterém je hlavně viditelná USA vlaječka! Takový záznam, ale již mohl být připraven dávno dopředu, protože se nemohlo tušit, co na Měsíci, čeká za překvapení. Ale, byla to celosvětová věc i politická a tak se na Měsíci prostě přistát muselo, stůj co stůj! Tento příběh z USA vytvořil první impérium, nejvyspělejší a nejbohatší zemi světa, která disponuje technologiemi k přistání na Měsíci. Pokud by mimozemské entity chtěli někoho ze Země kontaktovat, určitě by to, byla tato nejvyspělejší země světa. USA, která hrdě na povrchu měsíce zapíchla do prachu a v ohromném žáru, tyč se svou vlajkou.
Později mělo uniknout, že právě tyto 2 minuty, byli pro astronauty šokující. Na Měsíci, prý viděli jiné entity a jejich stroje rozmístěné v přesných liniích okolo kráterů. Tento fakt, mohl fyzické přistání znemožnit. Je toto ten důvod, proč se nikdo další na Měsíci nepokusil přistát? Je Měsíc uměle vytvořená recepce, pro vesmírné poutníky a vědce? Kdo předloží vízum a poplatek, může naší Zemi za nějakým, účelem navštívit? Třeba prohlídka primitivní planety, která se začíná teprve vyvíjet? Jako třeba, naše návštěva do pavilonu opic v ZOO? Vskutku odvážná teorie. V každém případě, okolnosti okolo mise na Měsíc jsou podezřelé.
To, že byl Měsíc uměle vytvořen, ale zase taková fantazie, být nemusí. O pár měsíců (20.7.1969 Apolo 11 a 14.11.1969 Apolo 12) později po přistání na Měsíci, Astronauti tentokráte z Apola 12 v roce 1969, spouští na Měsíc část lunárního modulu, který dopadne z nějaké výšky. Tento značně těžký předmět, měl dopadnout na kůru Měsíce a rozvibrovat jej. Po dopadu se rozléhal zvuk, jakoby se rozezněl zvon. Na Měsíc již po druhé vystupují američtí astronauti. A úspěšně plní další misi, ale zvuk, který nechtěně vytvořili je zaskočil. Měsíc, přeci nemůže vydávat zvuk, jako tibetská mísa. Nebo, ano?
Německý raketový konstruktér, člen nacistické strany a vědec A.Hitlera, W. Braun, po válce přesídlil do USA a v této době velel NASA, přikázal, aby na Měsíc, bylo záměrně shozeno větší a těžší břemeno, pro potvrzení této nepochopitelné události. Když se tak stalo, Měsíc se opět rozvibroval a duněl jako zvon do hloubky 32 km, přes 3 hodiny! Tato příhoda zůstává v utajení, protože jasně potvrzuje, že žádná planeta se nemůže rozvibrovat a rozezvučet po tak malém nárazu, což by jednoznačně potvrzovalo, že Měsíc byl vytvořen uměle k tomu, aby na Zemi mohl vzniknout rozmanitý život, jaký dnes známe.
Měsíc je zjizven desetitisíci krátery, po dopadech různých vesmírných těles. Tyto krátery, zdá se však mají všechny stejnou hloubku, což je nelogické, při teorii, že je Měsíc těleso vytvořené z jiných kousků planet. Hloubka kráterů, by musela být odlišná a různá. Jakoby, Měsíc měl nějakou uměle vytvořenou, kovovou konstrukci a na svou přesnou dráhu, byl dosazen. Skořápka Měsíce, byla spočítána, asi na 4 km do hloubky. Okolo různých planet obíhá i několik měsíců, ale žádný z těchto těles se nechová a ani nevypadá, jako náš přesně vysoustružený krásný a tajemný Měsíc.
Kde se tedy vzal? Proč, je tak nepostradatelný, pro naší Zem? Proč, se impéria nepokouší po dvojitém úspěšném přistání americké posádky, na povrch Měsíce, před 55 lety, tento akt opakovat? Jak to, že se nepředhání, kdo tam přistane druhý a třetí? Jak mohlo náhodné vytvoření Měsíce, nakonec vyústit v naprosto přesná čísla ve spojitosti se Sluncem a Zemí? Okolo Měsíce je stále více otázek nežli konkrétních odpovědí.
Každý měsíc k němu zvedáme hlavu a kocháme se jeho ledovou krásou, je zde, víme o něm a mnohdy jej již, ani nevnímáme. Je naší přirozenou součástí, ať již vznikl jakkoliv. Zda stvoření Měsíce, bylo záměrem a nebo neskutečnou náhodou, nebude jen tak zodpovězeno. My si, ale svůj názor můžeme vytvořit sami a hned.
Měsíc je velmi vzácný a unikátní jev a nevěřme tomu, že nikoho nezajímá a nepokouší se tam dostat. Kdo, jako první vytvoří základny na Měsíci, v podstatě bude mít celý náš svět pod totální kontrolou a mocí.
Americký vesmírný projekt Artemis, má několik fází, které stále běží. Ve své poslední fázi Artemis III se plánuje opětné přistání posádky astronautů na Měsíci a to již v roce 2027 a bude se jednat o třetí přistání po Apolu 11 a 12 po roce 1969. Před pár lety, (2019) musel být projekt pozastaven, protože je velmi finančně náročný a USA na to prostě neměla peníze, tak se projekt posouval i pozastavil. Dnes, jako zázrakem, USA již prostředky má a v projektu Artemis úspěšně pokračuje. Jistě že, mimo planetární projekty, jsou výsledkem pokroku a stanou se následně naprosto běžnou záležitostí, dnes ale jsou tyto výzkumy ještě v plenkách a stojí neúměrné finance. Tedy, logicky chudší země se nebudou moci ani zapojit, protože i pro bohatá impéria je to ohromná zátěž, na kterou prostě nejsou finanční zdroje. Snad, nebude náš tajemný Měsíc důvodem k rozpoutávání válek na Zemi, aby ti co války vyvolávají, měli dostatek zdrojů k vymoženostem, které ostatní země zničené válkou, mít nebudou. Válka ničí životy a vysaje zem, ale pouze tam kde je rozpoutána, pro všechny ostatní je to velmi lukrativní byznys a obchod. Tok financí, které umožní i takové vymoženosti, jako je průzkum vesmíru. A přistání na Měsíci, jednoznačně vymožeností je a na dlouhou dobu ještě i bude.
Tak si držme palce, ať se ještě na ten vzácný úkaz, který nám Měsíc předvádí, v úplňkovém tanci, můžeme dívat všichni společně z nejrůznějších koutů, naší krásné Země, na věky věků. Protože, ten pohled je stejný a jednotný, ať jsi chudák, nebo král a ať již, věříš na mimozemskou aktivitu, nebo nikoliv. Měsíc tu byl, je a musí být, pro vše živé na planetě Zemi.
Měsíc se může, lehce stát, nejdominantnějším nástrojem moci a svrchovanosti nad celou planetou Zemí a nad vším, co se zde zrodilo. Do projektu průzkumu Měsíce, by měla, být zapojena komunita vědců z celé Země, ze všech států a veškeré úkony, by měli být schvalovány mezinárodní radou s nejvyšším opatřením, proti možnému zneužití ve vlastní prospěch. Tedy, jednoznačně výzkum ano, ale také jednoznačně stavba vojenských základen nikoliv! Jak si vlastně Měsíc velmoci rozdělí? Kdo bude určovat, který kousek bude toho, nebo druhého? Tato otázka již napadla i jiné hlavy a Měsíc, byl zařazen mezi lokality pod organizací WMF, jako ohrožená památka Světového památkového fondu. Zda, tato organizace, bude plnit svou úlohu a zamezí sporům o kterých zde hovoříme, teprve ukáže čas.
UNESCO je obdobná organizace, která se zajímá o Světové dědictví. Dokáže památky zaštítit a vytvořit ochranu. Členy této organizace se stalo téměř 200 zemí. Smutné a šokují je, že po vstupu Palestiny do UNESCA, následně organizaci opustilo USA a Izrael. Jak, tomu porozumět? Světové dědictví a ochrana památek a přes to, pod politickým podtextem? Budeme věřit tomu, že organizace WMF, nebude do projektu ochrany Měsíce zaplétat politické spory a čistě bude pracovat pouze na suverenitě a nedotknutelnosti Měsíce.
Naše technologie a vyspělost, nás posouvá dál za pozemské hranice, ale jsme již opravdu natolik vyspělý, abychom pochopili, že například Měsíc, nelze vlastnit nikým a nelze si z něj dělat byznys, ani politickou nadvládu? Snad, naše moderní civilizace se nerozhodne tuto hranici překročit a půjde pouze vědeckou a výzkumnou cestou, která do budoucna obohatí náš svět a posune náš pokrok o tisíce let dopředu. Protože my lidé, již budeme moci skutečně cestovat do vesmíru, nejen teoreticky a například na Marsu i Měsíci, budeme figurovat, jako entita z jiné planety, jako vesmírní lidé, protože k tomu máme všechny předpoklady.