Atlantis III.
KAPITOLY: SOUHRN ATLANIS I, II, III, - 30 VODÍTEK K TÉMATU- 40 BODŮ K VYSVĚTLENÍ TEORIE - 14 BODŮ K ZÁVĚREČNÉ TEORII -
Atlantis III. je v podstatě souhrn, všeho co jste zde, nalezli k tomuto tématu. Vodítek k odhalení lokality, ve které sídlilo naše bájné, zlaté království, by mělo být okolo šedesáti. My, představujeme několik, pro nás nejdůležitějších, protože vkládají smysl a světlo, do nové teorie o Atlantis. Je zajímavé, že všichni badatelé a autoři snad tisíce knih, kteří přišli s tvrzením, že právě oni ztracený ostrov a jeho umístění našli, dokáží si svá tvrzení obhájit. Všichni tvrdí, že jejich místo přesně koresponduje s popisem ostrova, řeckého filosofa Platóna. A těch míst, není vůbec málo. Od Středozemního moře, až po Antarktidu. I my, zde představujeme, lokality zemí, které své nálezy prezentují a přirovnávají k Atlantis a dokonce připouští, že by tato místa mohla, být součástí tohoto impéria. Patří sem v první řadě Řecko, Egypt, Itálie a jsou to názory archeologů a vědců, kteří tato místa studují. Že tyto země, spolu téměř sousedí je zřejmé. Jedná se o jednu lokalitu, jedno moře a všichni připouští, že právě jejich objevené potopené město, mohlo mít cosi, společného s Atlantis. Prý na prastarý mýtus nikdo nevěří, ale přitom je s ním mnoho objevů spojováno. Kde je tedy pravda? Pokusme se společně zamyslet, nad obhajobou, tolik známých vodítek k bájné Atlantis. Srovnejme představované lokality, jak dalece souhlasí s popisem Platóna a vytvořme novou reálnou vizi o Atlantis.
Je příběh o Atlantis zakázaná historie?
--- Atlantis, nebyl pouhý ostrovní stát, ale celý kontinent. ---
--- Atlantis, neležela v Atlantickém oceánu. ---
--- Héraklovy sloupy, umístěné na Gibraltarském průlivu, neurčují polohu Atlantis. ---
--- Egyptští kněží, popisují směr Atlantis západně od Egypta. ---
--- Staré mapy popisují oceánskou řeku
(Atlantské moře) západně, ale i východně, kolem celé Země a i zde je zakreslen průliv. Jednoznačně nelze, Atlantis umístit pouze do současného Atlantického oceánu.---
--- Kruhový západní břeh oceánské řeky je přístupný pouze mýtickým postavám. Za hranicí Země je nejen poslední fáze Slunce, tedy smrt, ale i šero, mlha, tma a pustina. Představa konce světa, kde voda padá v ohromném vodopádu do neznáma. Ale Platón nepíše, že Atlantis ležela v takovéto lokalitě, naopak. Byla to země plná slunce, která dominovala obdobnému okolí. Řekové nemohli popisovat lokalitu Atlantis v Atlantiku! ---
--- Středozemní moře je vnitřním mořem, Atlantického oceánu, tedy Atlantické moře. Platón popisuje, že Atlantis ležela, uprostřed tohoto moře, nikoliv oceánu. ---
--- Atlantis a Řecko, leželo v jedné lokalitě. ---
--- Hranice Řecka, korespondují rozlohou a tvarem s popisem Platóna o obdélníkové části, úrodné země Atlantis, proto odpovídá i stejná lokalita. ---
--- Satelitní snímek Řecka ukazuje podmořský obdélníkový tvar. ---
--- Egyptští kněží, připomínají, že i Solón (Řek) je potomkem pocházejícím z Atlantis. ---
--- Řecko a Atlantis postihla stejná pohroma, ve stejný čas. Je evidentní, že dnešní řecké území, bylo součástí bájné Atlantis. ---
--- Vědečtí pracovníci Řecka, Itálie a Egypta v současné době, věří na existenci Atlantis. Proto, své archeologické nálezy přirovnávají k této civilizaci. ---
--- Ve starořečtině slovo ostrov, mělo význam i jako poloostrov. Součástí Atlantis, tedy mohlo, být ostrovní město v kruhové architektuře, na poloostrově. ---
--- Řecký filosof Platón si Atlantis nevymyslel. Název, byl zaznamenán v mapách, daleko dříve, nežli se učenec narodil. ---
--- Řekové nikdy, neumístili Atlantis do Atlantického oceánu. Jejich mentální představa o světě, se s touto teorii, neztotožňovala. ---
--- Atlantis, byla spojována se vzácným kovem olicharkum. Pruty s tímto kovem, byly nalezeny jižně od Sicílie v potopeném vraku lodě. ---
--- Na Atlantis, bylo mnoho lázní. Dvě nejznámější země mají podobnou celosvětovou prastarou raritu. Itálie a Řecko. ---
--- Na Atlantis lámali kámen, který měl červenou, černou a bílou barvu. Na Sardinii, mají pláže v těchto barvách. ---
--- Atlantis, měla mít mnoho chrámů, mnoha bohů. Ostrov Malta je jí podoben. ---
--- Oblíbenost jedlých kaštanů na Atlantis, je podobná, jako na Sicílii, kde roste i nejstarší strom tohoto druhu. ---
--- Okolí celého Středomoří je poseto megalitickými stavbami, tedy jednoznačný důkaz bytí, prastarých civilizací. ---
--- Megalitické stavby, vyvrací mýtus o vzniku civilizací v době 2 500 let př.n.l. ---
--- Pokud vědci datují archeologické nálezy, do doby 10 000 př.n.l. jasně tím potvrzují i reálnost vyspělých civilizací v této době, tedy i Atlantis. ---
--- Řecké mýty, jsou skládankou mýtů z celého Středomoří, všech států, včetně Egypta. ---
--- Řecký polobůh Hérakles, byla postava převzatá z dávné minulosti, jiných civilizací. ---
--- Homér popsal kosmický řád a celek země v Iliadě. Svou myšlenku vtiskl do štítu Achilla. Kruhový štít, který měl hrdinu chránit v podstatě znázorńuje popis Atlantis. Je to zhruba 600 let před narozením Platóna. Jakoby čerpali znalosti z atlantské historie. ---
--- Pyramidy v Gíze korespondují se souhvězdím Orion a Atlantis se souhvězdím Labutě. ---
--- HLEDÁME, JEDNO Z TISÍCŮ MĚST, NEBO CELOU ŘÍŠI A HISTORII ATLANTIS ??? OTEVŘME TEDY, SVÉ OČI A PŘESTAŇME IGNOROVAT, TO CO VIDÍME. ---K.D.
Vodítka a vysvětlení k teorii.
1/ Atlantis, nebyla ostrovní země, ale celý kontinent. Její rozloha přirovnaná k velikosti Libye, by bylo dnes, přirovnání k Africe. Země se před Afrikou, nazývala Libye.
2/ Atlantis, neležela v Atlantickém oceáně.
a)Vědci, po průzkumu dna oceánu, vylučují možnost potopeného velkého ostrova.
b) Při teorii polohy, Atlantis v Atlantiku, by lidé mohli migrovat, až do Ameriky. Řekové dlouho předpokládali, že svět, je plochý kulatý ostrov, okolo kterého, proudí oceánská řeka. Nic víc. Jejich víra a mentalita, by neumístila nic, do neznáma. Pokud, by to tak bylo, neobjevil Ameriku v 15 stol. K.Kolumbus, ale Řekové, před tisíci lety a nikam to nepoznamenali.
c)Hérodotos při svém popisu různých krajin, mimo jiné i zapsal: „Kaspické moře je moře samostatné a s jiným mořem nesouvisí. To moře totiž po kterém se plaví Řekové, spolu s mořem za Heraklovými sloupy, zvaným Atlantské, jakož i Rudé moře, jsou dohromady moře jedné. Kaspické moře je druhé, takové samostatné moře.“ Z toho vyplívá, že Řekové dnešní Černé moře, Rudé moře a Středozemní moře považovali za jedno moře a že Středozemní moře, bylo logicky Atlantské. Je zřejmé, že rozloha moří byla jiná a Hérodotos ani Platón, nepopisují Oceánskou řeku, dnešní Atlantik, ale Atlantické moře - dnešní Středozemní moře.
d) Přirovnání Héraklových sloupů k dnešnímu Gibraltaru, je námi špatně pochopená myšlenka a teorie, filosofa Platóna.
3/ Héraklovy sloupy, mají určovat lokalitu Atlantis. Ještě v roce 500 př.n.l. Řekové neznají severní a západní území svého kontinentu. Věří tomu, že Řecko, leží uprostřed světa. Místo Héraklových sloupů, přitom znalo celé Řecko. Byla, to zúžená část moře, nazývaná i Héraklova brána. Za touto branou, moře vypadalo, jako záliv a součástí, tohoto zálivu, byl Egypt. (více v článku Hérakles, Herkules, nebo Melqart?)
4/ V mořské úžině, za Héraklovými sloupy, stál i starodávný Egypt. Místo, zúženého moře - průlivu, tedy muselo ležet, někde na východ Středomoří.(viz mapa Atlantis II)
5/ Po posledním kataklyzmatu ve Středomoří, mělo moře zvýšit svou hladinu o mnoho desítek metrů. (až 120 m)Ráz krajiny se značně změnil a stovky přístavů a měst, navždy zmizelo pod hladinou. Místo, které dříve, bylo průlivem, podobně, jako Héraklovy sloupy, se změnilo na pouhé moře.
6/ Kataklyzma, které postihlo Atlantis v té době zničilo i převážnou část Řecka. Tyto dvě země, spojovala tedy, jedna lokalita. Středomoří.
7/ K Atlantis patřilo ohromné území i na pevnině. Obdélníková část země, kterou Platón popisuje v přesných rozměrech, se velice podobá, hranicím Řecka. Při satelitním pohledu, je viditelný podmořský obdélníkový tvar, jakoby původní příkop, který Řecko lemuje.
8/ Platón, popisuje, jak po potopení ostrova, bylo bahno, tak vysoko, že se mořem nedalo proplout. Sicilský průliv, je dost mělký a při odečtu stouplé hladiny, by musel být v jisté době, téměř neprúplavný.
9/ Ve starořečtině, slovo ostrov (nesos), má i význam, jako poloostrov. Platón tedy, teoreticky mohl mluvit nikoliv o ostrově, ale poloostrově.
10/ Ostrovem Atlantis se jistě může nazývat i centrální kulatý ostrůvek s chrámem králů, který stál uprostřed, hlavního kruhového města.
11/ Lokalita Středozemního moře, je velice sejsmicky aktivní. Mnoho ostrovů a pevniny, bylo zničeno, přesně tak, jako Atlantis.
12/ Řecko, Itálie i Egypt přirovnává své současné objevy, nálezů podmořských měst k Atlantis. Tedy připouští, existenci této vyspělé civilizace?
13/ Atlantis vládla nad územím Libye, tedy dnešní Afrikou, až po Egypt, který se řadil k Asii. A k tomu, nad Evropou. Tyto, dva kontinenty, uprostřed spojuje Středomoří. Logické místo hlavního impéria, ať již bylo vytvořeno z ostrova, poloostrova, nebo pevniny.
14/ V lokalitě, Středozemního moře, působily nejvyspělejší civilizace, všech dob. I sedm divů světa se vyskytovalo právě, zde a stavby, byly součástí, skutečné historie.
15/ Platón, si měl Atlantis doslova vyrobit a vymyslet a v podstatě, použít její název, jako první. Dávno, před ním však například historik Hérodotos, území Atlantis zakreslil, do své mapy. Platón, si tedy Atlantis nevymyslel.
16/ Platón, vypráví o Atlantickém moři, které obklopovalo Atlantis. Středozemní moře, je vnitřním mořem Atlantického oceánu, tedy Atlantické moře. Území tohoto rozlehlého státu, končilo daleko na západě. Západní pevninu Evropy i Afriky, tvoří břehy Atlantiku. Tedy, přesný popis autora. Navíc popisuje moře, nikoliv oceán.
17/ Podle egyptských kněží, měla Atlantis mít svou říši, západně od Egypta, nikoliv západně od Gibraltarského průlivu.
18/ Pohoří Atlas, mělo dát název Atlantickému oceánu. Pod, pohořím Antiatlas, zakreslil Hérodotos území Atlantis. Když, ve slově antiatlas přehodíme písmena, (atla-nti-a-s) vznikne nám slovo Atlantias. Náhoda, nebo vznik názvu?
19/ V době Solóna, Řekové věřili, že země je plochý, kulatý ostrov, který obklopuje vcelku úzká oceánská řeka. Řecko, dominovalo svou říší, kterou si představovali, jako střed země, a pro ně, tedy i celého světa. Tak svět tenkráte chápali. Solón nemohl, nikdy umístit Atlantis do oceánské řeky, protože tak ohromný ostrov, by se do úzké řeky jednoduše nevešel a o Atlantickém oceáně, nic nevěděli. K identifikaci bájného ostrova, je nutné přiložit nejstarší mapy světa, vytvořené Řeky. (Atlantis II, mapy)
20/ Pokud chceme, být objektivní, musíme vycházet z myšlení Solóna a vyobrazení světa z kterého, určoval lokalitu ostrova. Je pravděpodobné, že kněží k vyprávění přidali i mapu Atlantis. Je potřeba si uvědomit, zda hledáme, jedno z tisíců měst, této civilizace, nebo se snažíme, určit hranice, její říše. Měst s podobnou kruhovou architekturou muselo, být po celé zemi mnoho, ani hlavní město však, celou Atlantis, netvořilo. Součástí, byla rozlehlá země, ostrovy, pevnina. Nelze potvrdit, tuto civilizaci, pouze podle nálezu zlatého města! Měly, by se porovnat všechny nálezy ze Středomoří, roztřídit a nalézt podobnost a souvislosti. Pokud, konečně připustíme, možnou existenci, této výjimečné civilizace, začnou do sebe artefakty zapadat, jako mozaika.
21/ Egyptští, kněží vypráví, že vše, co se stalo v Řecku, ale i všude v okolních zemích, bylo zapsáno. Důležité pamětihodnosti, se zachytili a uchovali v egyptských chrámech. V Egyptě, tedy můžeme nalézt všechny odpovědi, týkající se lidského rodu, časovou osu, vzniku i zániku, všech civilizací.
22/ Na starých řeckých mapách, vidíme označení Atlantického moře, nejen na západě, ale i východě. Potom, by tedy Atlantis umístěná do Atlantiku, mohla ležet zcela na východě i zde totiž je vyznačen průliv. Jenže, tam, kde mysleli, že je již pouze oceánská řeka, byl stále ještě, celý pevninský kontinent.
23/ Platón, moře uvnitř, ZA Héraklovými sloupy, nazývá, jako záliv. Záliv je výběžek vodní plochy, zasahující do pevniny. Pokud tento záliv, budeme vnímat od Gibraltaru, protože, tam měly stát Héraklovy sloupy, potom, autor tímto zálivem myslel celé Středomoří. On, ale hovoří o malém zálivu ve, kterém je i Egypt. Námi, špatně pochopená myšlenka a umístění Héraklovy brány.
24/ Zkreslené kartografické a geologické znalosti a mentalita Řeků, v jistém smyslu omezovala i určení polohy Atlantis. Nesčetně překladů a úprav, samotného Platonova textu. Navíc, neustávající zemětřesení, zamíchala i poslední skutečná fakta o poloze této civilizace. Mnoho, bylo zničeno, mnoho ukradeno a zneužito a téměř vše, zapomenuto.
25/ Podle staroegyptského učení, byli 4 pilíře, které drželi, nebeskou klenbu a které sahali, až do nebe. Tyto pilíře, tvořili 4 rohy vesmíru. Proto, se v Egyptě používaly i 4 sarkofágy, 4 rakve ve 4 svatyních. Jeden z těchto sloupů, měl stát i na Atlantis. Zde, bude zřejmě prvopočátek, mýtu o sloupech. Popis Atlantis, nemá žádnou souvislost s Héraklovými sloupy,(Gibraltar) ani mytologicky.
26/ Řecké mýty, jsou převzaté příběhy, různých kultur, celého Středomoří. Ani Hérakles, není původní, řecký hrdina. Příběh Hérakla a jeho úkolů, nemá nic společného s názvem mořské úžiny, nazývané pouze Řeky, Héraklovými sloupy. Umístění, těchto sloupů k Gibraltaru a spojit je s příběhem o Atlantis, muselo proběhnout mnohem později. Pokud, by hrdina skálu prokopal, musel, by to být průplav, nikoliv průliv. Své sloupy, měl postavit v tomto průlivu, aby zamezil nestvůrám z Atlantiku, vniknutí do vnitřního moře. Sloupy, však postavil na opačné straně. Kataklyzma, zničilo původně myšlený průliv, který rozděloval Středomoří na dvě části a tak si vypravěči, vymysleli prostě nový. Po starém průlivu, který pouze Řekové nazývali Héraklovou branou, nezbylo nic a moře se zde rozlilo do velké šířky. Záznamy a pamětníci zmizeli v čase. Jediný průliv o kterém se vědělo, byl průliv do Atlantického oceánu. Jinam se Héraklovy sloupy postavit nedaly. Ani jedno vodítko z popisu Platóna o Atlantis neodpovídá lokalitě Atlantiku!
27/ V jednom, řeckém mýtu musí Atlas na věky držet zemskou planetu, na svých ramenou. Báje je převzatá z egyptské mytologie, kdy bohyně Neit svým tělem tvoří nebeskou klenbu. Uprostřed ji podpírá jiný bůh, za trest. I Atlas, měl v prvopočátku přidržovat klenbu, která měla, být podepřena 2 - 4 sloupy a také za trest. Všichni, však Atlase známe s glóbusem na ramenou, což v té době, bylo nereálné, protože země, byla plochá. Změněná podstata a přizpůsobení mýtu, své době. Podobně, jako u Héraklových sloupů.
28/ Egyptští kněží, připomínají, jak v zemi Solóna, (Řecko) žil nejkrásnější a nejušlechtilejší rod, na světě z něhož i oni mají pocházet, tedy Atlanťané, jsou předky Řeků a působili i na dnešním řeckém území. Proto i popisovaná atlantská obdélníková část země, souhlasí s polohou Řecka a proto se obě země potopili ve stejný čas. Pohroma, byla v jedné lokalitě a musela, být ohromná, možná i globální.
29/ U jižní Sicílie, byla nalezena potopená loď z které vytáhli potapěči, vzácné pruty z orichalka. Tento bájný kov, byl spojován pouze s Atlantis.
30/ Na, Atlantis lámali kámen v barvách bílé, černé a červené. Na Sardinii mají pláže bílé, černé, červené. Písečné pláže, se tvoří z materiálu, které moře přináší z jiných míst, kde voda obrušuje povrch hornin. Mohla, být Sardinie součástí Atlantis? Ostrov je to vskutku výjimečný. Na ostrově je tisíce nuragh,(7 tis.) pevností, menhirů a zvláštních obřích soch, které vypadají spíše, jako roboti, nežli lidé. Pověsti o obřích lidech a monolitické stavby, vypovídají o mnohem starší historii ostrova Sardinie. Obdobně jako mnoho dalších míst Středomoří.
31/ Platón popisuje Atlantis, a jak na vnějších pásech země, bylo vybudováno mnoho chrámů, mnoha bohů. Ostrov Malta kromě megalitických chrámů, má 313 kostelů a 63 farností. K její rozloze, vychází na jeden km2 jeden kostel. Skalnatý ostrov, bez řek, nevhodný k zemědělství. Přes to, tolik svatyní? Pro koho? Ostrov není vhodný k farmaření, ani osídlení. Desítky, megalitických chrámů, vystavěných prastarou kulturou, technologií, kterou jsme ještě nepochopili. Tu potvrzují i nalezené kostry, (až 7 tis.) lidí podobajících se kostrám z Peru s podlouhlými lebkami. Jakoby Malta, byla jakýmsi pohřebním místem. Hájem svatyní, kde odpočívali ti nejdůležitější. Mýty vypráví, že z Malty vedou podzemní chodby a labyrinty, až na Sicílii a že v podzemních chrámech, žijí zvláštní tvorové, podobající se vzdáleně lidem. I na Atlantis, byla místa, mnoha bohů, mnoha svatyní a chrámů. Možná to vysvětluje fakt, že Malta byla součástí Sicílie a ta zase Apeninského poloostrova. Hovoříme tedy o jedné říši a jednom světě, který kdysi dávno tvořil kontinent s vyspělou civilizací.
32/ Na Atlantis, mělo být i mnoho vzácných dřevin. Mimo jiné i jedlé kaštany. Na Sicílii je jeden z nejstarších stromů, tohoto druhu. Kaštan - Sta koní-, nebo také, - Památník míru. Strom je 22 metrů vysoký a řadí se mezi 150 nejvzácnějších stromů Itálie. Jeho stáří je odhadováno na 3-4 tis. let! Roste na východním úpatí Etny. Na Sicílii, ale i celé Itálii, jsou jedlé kaštany velmi oblíbené obdobně, jako v Řecku, nebo Atlantis.
33/ Platón popisuje Atlantis, jako velmi vyspělou civilizaci, která disponovala, mimo jiných vymožeností i několika druhy lázní. Vodovodními rozvody i zavlažovacími systémy. I v Itálii a Řecku mají tuto prastarou lázeňskou tradici. Jejich lázně zná celý svět. Akvadukty obdivujeme, jako úžasné stavby. Architektonicky, jsou nejen krásné, ale i nadčasové a dokonalé. Území Itálie, má hory i bažiny, řeky i jezera, mnoho přístavních měst i stát ve státě Vatikán, kde jsou desítky kilometrů dlouhé regály s artefakty a záznamy o kulturách a civilizacích z celého světa. Vědecká díla, obrazy, sochy a vše, co je důkazem dob, z kterých smějí znát pouze část, jen vyvolení. Je zde, hlavní království církve. Celý svět zná Vatikán. Tak, jako kdysi znal svět Atlantis. Řím ve své expanzi, ovládal snad největší území všech dob, včetně Egypta. Teoreticky vzácná písma a záznamy o zaniklých civilizacích mohl lehce ukořistit a umístit v Římě. V každém případě z Říma se po pár stoletích stalo největší, nejbohatší a nejobávanější impérium světa. Itálie je i velmi významné současné, archeologické naleziště. Počínaje nálezy potopených nejbohatších měst, které sama Itálie přirovnává k Atlantis, (Baia) až po skalní malby a obrazy z tak dávné minulosti, že stáří je jen těžko určitelné (Val Camonica) s vyobrazením pro nás nepochopitelným.(lidé vyhlížející jako, kosmonauti)
34/ Ve Středomoří nalézáme, potopená města a přístavy, o jejich stáří se vedou stále dlouhé, diskuse. Významné lokality měst, zaznamenává Egypt,(Thonis) Řecko(Héliké) i Itálie(Baia). Tato tři města, jsou přirovnávána k Atlantis. Je evidentní, že v těchto místech žilo mnoho vyspělých kultur, protože města mnohdy vykazují mnohem starší osídlení, podobně, jako u Tróji. (až 9 vrstev osídlení) Mezi Sicílii a Tunisem, například, pod mořskou hladinou, byl objeven, ohromný monolit. Je patrné, že jej opracovávala lidská ruka. Archeologický odhad stáří je více nežli 10 000 let. Přepravovat tento monolit, by vyžadovalo vyspělé technické dovednosti. Odkud a kam, byl převážen a je to vůbec reálné? Jakou loď , by tento několika tunový monolit nepotopil? A jak, byl na přepravní loď naložen? Také je zde i varianta, že nebyl nikam přepravován a tvořil součást pozemské stavby. Ano mezi Sicílií a Tunisem. Sicilský průliv je dnes 145 km široký, ale před zvednutím mořské hladiny, tvořil vcelku úzký průliv, rozdělující moře na dvě části - východní a západní.
35/ Megalitické chrámy po celém Středomoří včetně chrámů v Korinaice, pyramid v Gíze, Turecké Gobekli tepe, Nemrut dag, Malty, Sardinie, jsou pozůstatky starých civilizací, které prostě nelze, jen tak vymazat. Stáří těchto památek má přesahovat i tisíce let za hranici 10 000 let př.n.l. Samozřejmě kromě pyramid, tam mají egyptologové jasno, stáří pyramid je 2 500 let př.n.l. a to je definitivně neměnné. Pokud se, ale zamyslíme tak do tohoto období určovaný vznik prvních civilizací je konspirační teorie a novodobý, moderní mýtus.
36/ Féničané vystavěli mnoho chrámů svému bohu Melqartovi(řecký Hérakles). Západní chrám (v Cádíz) a východní (v Týru) dělí 4 000 km, přesně uprostřed cesty je Sicílie a město boha Melqarta, Cefalú. Je tento střed náhodný, nebo zde stálo důležité centrální město, celé říše?
37/ Na Sicílii, se vede mnoho archeologických vykopávek, mezi které patří i odkrývání překrásných mozaiek.V jedné z těchto mnoha děl, je vykreslen popis tehdejšího života.(Villa Romana del Castelo) Na rozloze 3 500m2, v podobě mozaik, se nám promítá, celý prastarý film. Scénář tvořil zřejmě sám život. Starověký mistr, zde zvěčnil historii do stěn a podlah, honosné vily. Pokud si přiložíme popis Atlantis a obrazy mozaik, zjistíme jistou podobnost. Lokalita v dávnověku, byla zalita bahnem při nějaké pohromě, které ji paradoxně, dokonale zakonzervovalo i když leží uprostřed ostrova Sicílie.(potopa?) Římská vila s počátku našeho tisíciletí, je spíše palácem a jakoby, autor mozaiek, znal atlantský mýtický příběh. Mnoho rozličné zvěře, divoké i chovné a její lov. Různé druhy, ovoce a zelenin. Lázně, které byli i reálnou součástí vily. Báje a mýty. Zábava, hry. Dokonce, zde vidíme zřejmě vůbec první vyobrazení dámského spodního prádla- bikin-. (podprsenka a nízké kalhotky, jako plavky) Při představě, jak se oblékaly, ženy ve středověku, až do konce 19 století, je to trošku úsměvné, až šokující. Koupací úbor musel zakrývat, co nejvíce, ale my zde vidíme pravý opak! Na mozaikách dále můžeme vidět i služebnictvo, sběr plodin, přepravu tovaru, ale i cvičící vojsko. Pásy země střídající se s pásy moře, plné různých druhů živočichů a ryb a uprostřed stojící svatyně. Přeprava slonů a rozličného vzácného ptactva.( V Atlantis, bylo mnoho slonů) Lodě zároveň plnící smysl i mostů, ze kterých vedou posuvné můstky, které se po odplutí lodě, zasunou zpět na pevninu. A z pevniny tím tvoří nedostupný ostrov. ( koleje na Maltě?) Strážní domky i hipodromy. Závody koní i obrovských ptáků, kteří mají za sebou vozíky s posádkou v bezpečnostních přilbách. To vše nalezneme na sicilských mozaikách a podobnost je vskutku velká. Pokud je zde vyobrazen, život jedné rodiny zřejmě královské, je velice podoben popisu Atlantis. Potom, tedy tito lidé napodobovali něco o čem museli vědět. A to něco, bylo reálné a skutečné.
38/ Zveřejněná studie nizozemského geologa D.Hinsbergena, vykresluje posun tektonických desek. Konkrétně formování a destrukci kontinentu, Velké Adrie. Světadíl se oddělil od Afriky, zhruba před 240 mil.lety a podsunul pod Jižní Evropu před 100 mil.lety. Světadíl, měl mít přibližnou rozlohu, jako Grónsko. Autor studie připomíná, že Velká Adrie, nebyla Atlantis. Destrukce tektonických desek, byla pro Adrii fatální, zárověn, ale lze pozorovat, jak se formovalo celé Středomoří. Jedinou zbývající částí Velké Adrie je současná páteř Apeninského pohoří. Pro nás je, ale velmi zajímavé pozorovat nejen Velkou Adrii, ale i její okolí. Vidíme zde, téměř dokonale kulatý migrující ostrůvek. Tento ostrůvek měl zmizet společně s kontinentem, pod Jižní Evropou. Úžasná náhoda, že ve stejné lokalitě, kde popisujeme Atlantis v dávné době, doslova proplouval nejen časem, kulatý ostrov. S trochou fantazie, bychom mohli tento kulatý ostrůvek ukotvit u Apeninského poloostrova, pevninskými mosty a rázem se jedna teorie stává reálnou. Zda ostrůvek ze studie geologa, mohl mít, něco společného s Atlantis se již nedozvíme v každém případě je to úžasná náhoda.
39) V článku Atlantis II. si můžeme prohlédnout, fotogalerii map k tématu. Autorka, zde představuje svou zajímavou studii. Kružnice s jedním hlavním poloměrem, protíná mnohá významná místa. Je to náhoda, nebo potvrzující fakt?
40) Jako poslední vodítko, bychom chtěli připomenout i hvězdnou oblohu a souhvězdí, tolik důležité pro pradávné stavby, chrámů, hvězdáren, ale i měst. I když se většina megalitických, památek orientuje do souhvězdí Orionu, Atlantis opisuje souhvězdí Labutě. Toto souhvězdí, dominuje Mléčné dráze, která je oknem do naší galaxie a právě odtud, mělo pocházet mnoho božstev, mnoha kultur. Atlantis orientovaná do souhvězdí Labutě, dává zásadní smysl, celé teorii.
Závěrečný DODATEK s podrobnějším vysvětlením:
1. Na první mapě od Homéra, není vyznačen, ani průliv, ani Atlantický oceán.
V první řadě je nutné si uvědomit, jak lidé v popisované době žili, jakou měli víru a představu o samotném světě. S jakým politickým názorem, přihlíželi na možnost existence Atlantis. I když Řecko, bylo mimořádně vyspělé a kulturní, mentalita lidí, byla odlišná, od dnešní. Proto názor na jednu stejnou věc musí, být naprosto odlišný. Věřilo se tomu, že Země je kulatý plochý ostrov, okolo kterého obtéká oceánská řeka. Nad tímto ostrovem je jakýsi nebeský poklop, tvořící oblohu. Země stojí, uprostřed vesmíru a Slunce a hvězdy obíhají kolem ní. Řecké impérium, leželo přímo uprostřed zemského ostrova. Pevnina Země se stáčela do kruhu a za tímto zpočátku uzavřeným kruhem, proudila oceánská řeka. Ne příliš široká, na umístění kontinentu. Podle Platóna, měla Atlantis ležet za Héraklovými sloupy, tedy dnešním Gibraltarem v Atlantickém oceánu. Ve starých mapách, byla, ale zakreslena pouze úzká oceánská řeka a v místech průlivu je zem spojená přírodní hrází, tvořenou Atlaským pohořím. Naopak průliv je zaznamenán zcela na východě, kde vtéká do Slunečního jezera a následně, do východní oceánské řeky. (Na některých, novějších mapách východní Atlantický oceán) Rozloha Atlantického oceánu, ani představa o tom, nebyla známa. A již vůbec ne, možnost dalších světadílů. Přitom autor popisuje, jak z atlantského ostrova, bylo možno přejít na protější pevninu a ostrovy. To, by znamenalo, že se lidé dostali, až do Ameriky? Nikde to, ale není zaznamenáno. Navíc na samotný ostrov, uprostřed Atlantiku, by v podstatě, bylo díky vzdálenosti i náročné, doplouvat na lodích a obchodovat, až ze Středomoří. A o těchto cestách by někde záznam musel zůstat, protože obchodu ve Středomoří, nevyužívalo pouze Řecko. Vědci k tomuto názoru, také uvádí, že mořské dno Atlantiku nevykazuje, známky po potopeném ostrově, nebo dokonce kontinentu. Je tedy zřejmé, že Atlantis musela ležet uvnitř zemského kulatého ostrova.
Kněží v Egyptě, předali zprávu a Solón, po svém návratu se ji snažil dešifrovat a přepsat do eposu. Logicky si k přepisu, přiložil i mapu. Velký výběr map světa, ale nebyl. Mezi první vyobrazení mapy světa se řadí dílo Homéra. Solón musel velmi rychle zjistit, že místem pro Atlantis je pouze jedna lokalita. Ta je, ale obsazená, jeho národem. Co to, znamená pro politicky velmi aktivního a významného Řeka, navíc s královskými geny? Přiznání vyspělé civilizace, žijící před Řeky, by zničilo jejich přesvědčení o nadřazenosti, kterou mají od bohů. V očích ostatních národů, by se mohli zdát, jako slabí národ. A jejich víra, by neodpovídala tomu, co si po staletí předávali. Celá řecká historie a kultura, by musela být pozměněna. Jedním slovem, bylo jednodušší, tento příběh nepředávat dál.
Platón zřejmě došel do obdobného bodu a také přepis nedokončil, ostrov přejmenoval a pro jistotu umístil do Atlantiku. Jakoby, existence Atlantis, byla pro Řeky nějakou hrozbou. Na druhou stranu filosof, přesvědčuje čtenáře, že jeho vyprávění je pravdivá historie a do detailu, popisuje tento bájný ostrov a uvádí opravdu podstatná vodítka k skutečnému určení lokality. Jen díky tomuto záznamu se o Atlantis ví a Platón se stal nesmrtelným. Chtěl tedy nakonec tento filosof, aby se jednou lidstvo dozvědělo o vyspělé civilizaci, která byla předky samotných Řeků a tím i potvrdit a uchovat nadřazenost a jedinečnost tohoto národa?
V každém případě, při prvotním pokusu Solóna k určení lokality podle mapy, Atlantický oceán, ještě nebyl znám a do úzké oceánské řeky se ostrov se svou rozlohou nevešel. Atlantis musela ležet uvnitř zemského kruhu. Její správa, nad Libyi a Evropou, až po Egypt přibližuje možnou lokalitu, uprostřed Středomoří, protože součástí ostrova, bylo moře. Solón i Platón si toho museli, být vědomi. Podle popisu kněží, Atlantis ležela na místě, kde v té době dominovalo Řecko. A oni se nechtěli dělit o svou slávu a jedinečnost.
Možná, kdyby odložili svou vlasteneckou pýchu a z Atlantis začali čerpat a studovat ji, protože jejich inteligence v té době, byla nadprůměrná, mohli by se jednoznačně stát nejsilnějším národem Středomoří, bez možnosti konkurence! Možná právě Solón, byl posledním pokrevním atlantským potomkem a měl svou říši znovuvzkřísit. Prý Atlantis, byla zničena pro svou pýchu, ale spíše to vypadá, že to byla pýcha Řeků, díky, které se z Atlantis stal mýtus. Snad proto, místo slávy, přišel pád? Dědictví, které jim, bylo předáno, nedokázali přijmout a zůstalo uloženo v atlantské bance času. Trest za to, že neuměli přijmout své předky a ubránit území, které zdědili? Nakonec Řecko obhájilo pouze malinkou část z atlantského obdélníku, kde se usadilo na věky. Je to jediná část země, na které po fatálním kataklyzmatu, které zničilo a potopilo většinu území, zůstali původní obyvatelé. Všechny civilizace ve Středomoří, postupně zkolabovaly. Fénicie, Mínojci, Etruskové i slavný Řím, ale Řecko zůstává. Atlantské území, bylo postupně obsazeno novými kmeny a vznikly zde nové civilizace, které nám jsou dnes již známé. Pointa o atlantské báji se, ale postupně začíná vybarvovat. Atlantis (část) zanikla živelní pohromou, nikoliv díky mentalitě svého národa, ale Řekové nedokázali snad ani nechtěli historii přijmout a tak vymysleli mýtus o morálním úpadku bájné země. Ve skutečnosti však popisují pouze svůj úpadek. Solón měl k dispozici záznam o této říši a lehce mohl porovnat na jaké úrovni impérium fungovalo a na jaké úrovni se právě Řecko nachází. A dospěl k závěru, že jedinečná Řecká říše spěje k zániku. Což, se bohužel i stalo.
Snad právě proto, Platón chtěl svému národu připomenout, že tak jak zmizela Atlantis může zaniknout i samotné Řecko. A důvod nebyl pohroma, ale smýšlení lidí, pýcha a neúcta, hamižnost a bezbožnost, zabíjení a války i mezi vlastními! (on nepopisuje nadpozemské vlastnosti obyvatel bájného ostrova, ale vlastnosti lidí, které dobře znal ze svého současného života) Pokud, ale připustíme fakt, že Řecký národ má atlantské předky, filozof v podstatě nelhal, jen ten nastávající úpadek svého národa připomenul, jako varování v příběhu o skutečné Atlantis, která však zanikla globální katastrofou, která se mu do příběhu hodila. Učenec neměl úmysl Atlantis očernit a pošpinit na věky, pouze chtěl napovědět svému lidu, že směřuje k zániku. Poslouchala ho jen menšina, která nemohla zánik říše ovlivnit, ostatní si klepali na čelo a příběh o Atlantis považovali za pohádku, přesně jako dnes. I když řecko-atlantská podstata zmizela, tato země si nadále uchovává stejné území a stejný obdélníkový tvar, jako se popisuje v atlantské báji.
2. Řecký filosof Platón, použil název Atlantis jako první?
Platón, byl filosof i politik, vědec i autor mnoha děl. Svá díla upravoval a mnohdy přetvářel ke svému politickému smýšlení. Původní popis civilizace a její název, který Solón zapsal, byl pravděpodobně jiný. Proto se dozvídáme, že o Atlantis není nikde žádná zmínka a Platón, byl prvním, kdo tento název použil? Tedy, si jej ten vážený občan vymyslel, jako bajku? To je nepravděpodobné, zřejmě část záznamu poupravil, část se asi ztratila, ale to je vše. Nakonec vzestup jedné říše je podmíněn, pádem druhé. A to i autor popisuje v pasáži o válce, kde athénská obec, zastavila valící se atlantské vojsko. V podstatě starověké Řecko nastupovalo svou vládu po pádu Atlantis. Tato myšlenka, potvrzuje opět teorii o lokalitě Atlantis a vylučuje její umístění do Atlantického oceánu. Také třeba zde zmínit, že dávno před narozením Platóna, dějepisec Hérodotos vyznačil na své mapě i Atlantis. Její lokalitu umístil těsně pod pohoří Antiatlas.
3. Atlantické moře, nebo oceán?
Platón popisuje Atlantické moře, které obklopovalo, bájný ostrov Atlantis. Při rozloze ostrova je zřejmé, že území končilo u Atlantického oceánu (Španělsko, Portugalsko) tedy skutečně Atlantik mohl, být součástí této civilizace, která pro ostatní národy končila daleko na západě. Středozemní moře je vnitřním mořem Atlantického oceánu, tedy v podstatě i Atlantickým mořem, které přímo obklopovalo samotný ostrov a střed atlantské říše. I podle egyptských kněží, neležel ostrov západně od Středomoří, ale západně od Egypta. Tedy, kdesi uprostřed dvou kontinentů (Afrika, Evropa) v místech z kterých, bylo možno přecházet na ostrovy a pevninu. Libye, byla součástí impéria a dokonce v egyptských mýtech kněží popisují, že jejich bůh Thovt přišel ze západní pouště Libye a založil vůbec první chrám v údolí Nilu, tím položil základní kámen egyptské říši.
4. Hovoří, Platón o pohoří Atlas?
Řecký filosof v popisu ostrova, uvádí že jej obklopovalo krásné a rozlehlé pohoří. Atlas je pohoří v severozápadní Africe, táhnoucí se 2 400 km, přes Maroko, Alžírsko a Tunisko. Za jeho pomyslné prodloužení lze chápat i ostrov Sicílii a italské Apeniny. Poloostrov Itálie i ostrov Sicílie, by se tedy mohl nazývat po pohoří Atlas - Atlantské ostrovy, tak jako Atlantský oceán? A atlantská země sousedí s Atlantikem. Dávalo, by to smysl. Zajímavá je i myšlenka, vzniku názvu Atlantis. Antiatlas, jižně táhnoucí se pohoří v Maroku, které je součástí Atlasu. Pokud si u tohoto názvu, přehodíme písmenka vznikne nám slovo atlantias. Atlantis a Atlantias je hodně podobné slovo. Ve vykreslené mapě od Hérodota, shodou okolností v místech Antiatlasu, historik označuje území Atlantis. ( 480 př.n.l.) Jenže Solón ( 600 př.n.l.) epos o Atlantis nedokončil ( tedy se oněm asi nemluvilo a nebyl znám) a první zmínka o ostrově měla spatřit světlo světla, až s Platónem ( 400 př.n.l.), protože právě Platón, si měl Atlantis vymyslet a vytvořit. (Hérodotos, tedy musel o Atlantis také slyšet a dokonce, mýtu věřil natolik, že Atlantis zakreslil) U této teorie se setkáváme s názorem, že Platón Atlantis nemohl vymyslet, protože dávno, byla zaznamenána v mapách. A pokud se dříve mohla Sicílie a Itálie považovat za pokračování pohoří Atlas v podstatě veškeré území za tímto pohořím na západ, neslo název Atlantské a obklopovalo jej Atlantské moře, nebo oceán a na východ to byla prostě země Atlantis. Do atlantského království, tedy spadá převážná část dnešní Afriky a Evropy a je zřejmé, že tvořila jeden světadíl a jednu opravdu ohromnou velmoc včetně například Velké Británie, která ještě byla součástí pevniny.
5. Naše moře, je celé Středomoří?
Ve starých textech se často setkáváme s výrazem - Naše moře - i Platón, tak nazývá Středozemní moře. Lokalita tohoto moře, však nevyjadřovala celé Středomoří, byla to pouhá část moře, které obklopovalo řecké území. Tak jako například dnešní Egejské moře, které je jedním z několika vnitřních moří Středozemního moře. Logicky, by nepoužívali název Našeho moře u lokalit, které patřily k jiným státům. Tento název, by nabyl smyslu, až při řecké kolonizaci Středomoří. Nelze, podle tohoto názvu tedy určovat lokalitu Atlantis, při popisu, kdy se s tímto názvem často setkáváme je to trošku zavádějící. Naše moře mohli ještě Řekové nazývat v dávných dobách, kdy Řecko tvořilo střed tehdejšího světa a čerpat z této historie. Ale my zde popisujeme dobu, dávno zapomenutou i Řeky. Domnívat se, že celé Středozemní moře je pouze naše (tedy Řeků) je potvrzující fakt o tom, že opravdu tento národ, kdysi mohl celému Středomoří vládnout, tak jako Atlantis a zřejmě i společně. Protože území dnešního Řecka, by byla jedna z částí atlantského království. Mnohem později se tento název zalíbil i Římanům a také Středomoří mimo jiné nazývali jako Naše moře.
6. Ostrov Atlantis, byl větší, než Libye a Malá Asie dohromady. Tedy kontinent.
V některých částech textu, se Platón rozepisuje, až příliš konkrétně. Například vypisuje, přesné rozměry královského paláce a jeho ostrova v mnoha číslech. Na druhou stranu lokalitu ponořil do věčné mlhy. Ale to, byl jeho záměr. Byl velice inteligentní a takováto nepřesnost, by jej určitě musela iritovat. S rozměrem paláce, asi nic moc nevymyslíme, ale s přibližnou rozlohou atlantského území, by se již dalo pracovat. Lokalita území Atlantis, byla autorem přirovnána k rozloze Libye a Malé Asie dohromady. Pokud si tuto rozlohu chceme připomenout, otevřeme si Atlas světa a zjistíme, že by to byla v celku dost velká plocha, pro tento ostrovní stát. Jenže to je první zásadní chyba. My k tomuto přirovnání, nemůžeme otevřít dnešní Atlas světa a navíc musíme se vžít do mentality starých Řeků. A v tom je zásadní rozdíl. Při pohledu na nejstarší mapy světa vytvořené Řeky, zjistíme, že Libye, nebyl pouhý název země, nýbrž celého dnešního afrického kontinentu a Asie končila za hranicemi Egypta. Řekové věřili, že jsou tři základní kontinenty, Evropa, Libye a Asie, svět je kulatý, plochý ostrov a Řecko dominuje v jeho středu. Konec světa, severu a západu, pro ně v té době, bylo tabu a v podstatě i východ, protože se domnívali, že svět končí za dnešním Kaspickým mořem. Pro nás je podstatný fakt rozlohy Libye a i když je na mapách, zkreslený a ošizený o celý jih, není to stát, ale kontinent. A k této rozloze musíme přičíst ještě i rozlohu Malé Asie a části Evropy. Potom, ale domněnka o ostrovním státě je milná a špatně pochopená. Zaniklá civilizace, pod řeckým názvem Atlantis, byl celý kontinent. A podle popisu, by to mělo být, dnešní území Evropy a Afriky, které ještě tenkráte nerozdělovalo Středozemní moře s Gibraltarským průlivem, ale pouhá slaná jezera. Uprostřed, těchto jezer a i uprostřed země, spojovalo území královské zlaté město, nejvyspělejší civilizace všech dob.
7. Gibraltarský průliv, je místem Héraklových sloupů?
O Héraklových sloupech se rozepisujeme v samostatném článku, (Hérakles, Herkules, nebo Melqart?) ale i zde je to podstatná část příběhu. Pozastavujeme se, nad skutečností a smyslem těchto sloupů. Důležitým faktem zůstává, že tento název používali hlavně Řekové. Tuto část území, však nikdy nekolonizovali a proto se název nestal oficiálním. V roce 711 n. l. průliv dostal název Gibraltarský a to se uchytilo a zůstalo do dnes. Již z názvu je patrné, že hrdina Hérakles nemá s tímto průlivem nic společného, ani v mýtech. Pokud by skála, byla uměle prokopána, místo by se muselo nadále nazývat průplavem, nikoliv průlivem. Také prý za těmito sloupy mělo, být moře klidné a líné a plavba zde, byla těžká. Za sloupy, také v jistém čase, bylo moře nesplavné, kvůli potopení ostrova a těsně za ústím v mořském zálivu, směrem na východ dominoval Egypt. Toto, není popis Atlantiku!
Gibraltarský průliv, není místem Héraklových sloupů. V Platónově podání, je to pro nás špatně pochopená myšlenka a neznalost, řeckého území a mentality, té doby. A možná, že i autorův záměr. Ti, kdo tvrdí, že Atlantis opravdu, kdy stála za Gibraltarským průlivem, jakoby fakt, že to tak není, z nějakého důvodu nechtěli přiznat. Informace, jsou již dohledatelné všem. Teorie o lokaci Atlantis ve středu dvou kontinentů je logická a navazuje na původní popis. Snad, ve všech výchozích bodech, které autor udává je shoda s touto teorií. Představme, si bájnou Atlantis uprostřed Středomoří, nikoliv Atlantiku. Tam, kde na starých řeckých mapách nalézáme Řecko.
Atlantis, nebyl pouhý kulatý ostrovní stát, nýbrž kontinent s hlavním zlatým městem v kruhové architektuře, sídlícím uprostřed své země. Mnoho měst a přístavů, mělo obdobnou kruhovou architekturu. Proto nalézáme tolik podobných lokalit, ve Středomoří, ale i na pevnině v blízkém okolí, které se shodují s popisem i katastrofou bájného ostrova. Platónův popis Atlantis a jeho zánik, je podobný desítkám zničených ostrovů a přístavů po celém Středozemním moři. Lokalita tohoto moře, přesně odpovídá popisu. Atlantis neležela v Atlantickém oceánu, ale v Atlantickém moři (dnešní Středozemní moře) a s oceánem sdílela převážnou část, svého západního pobřeží.
Je možné, že tato civilizace znala protější pevninu dnešní Ameriky a že civilizace obou kontinentů spolu komunikovaly? Megalitické stavby amerických pyramid a pradávných nepochopených staveb, celé Ameriky, by atlantskému věku, jistě odpovídaly. Jiný a tak vzdálený, námi stále nepochopený svět, který po sobě zanechal jasné důkazy. Naučíme se někdy z těchto důkazů číst? Jsme vůbec schopni v 21. století pochopit svou minulost? Neměly, by tyto důkazy, dávných zaniklých civilizací, být pro nás varováním a poučením? Kde bereme tu jistotu, že neskončíme stejně? Naše arogance a neúcta k historii lidstva je prvním krokem k zániku další civilizace, tentokrát naší. Svou ignorací všeho, co již víme, nebo lehce můžeme dnes zjistit v podstatě podporujeme to, co nám je předkládáno. My víme a máme vědecky potvrzeno, že mnoho archeologických nálezů má dataci starší více jak 10 000 let, to je nezvratný důkaz vyspělého života, před touto dobou. Přitom, ale dovolíme učit své děti, že první civilizace vznikly 2 500 - 3 500 let př.n.l. Pokud nepochopíme a neuznáme svou minulost, nemůžeme dobře prosperovat ve své přítomnosti, protože naše představa o vzniku světa je pouhou fikcí. Potom jsme na tom obdobně jako starověcí Řekové, kteří věřili, že svět je placatý a kulatý ostrov, okolo, kterého se točí Slunce i hvězdy a okolo Země protéká úzká oceánská řeka. Tak jako oni, žijeme v bludech a mýtech a ani po 26 stoletích se nic nezměnilo. S malinkým rozdílem, my dnes již máme přístup k globálním informacím. A i když jsou získané informace cenzurované, dá se z nich vytvořit závěr i bez vysokoškolského diplomu.
8. Řecká představa o světě.
Řekové v době, kterou popisujeme, měli trošku odlišnou představu o světě. Svět, byl plochý ostrov uprostřed vesmíru a hvězdy se Sluncem, kolem něj tančily. Řecko, mělo, být v té době nejvyspělejší civilizací a jeho země ležela uprostřed, zemského ostrova. Pokud měli přemýšlet o ztracené zaniklé civilizaci, nemohli by ji umístit za svůj svět do prostoru, který neznají a proto ani neexistoval. Jejich svět končil oceánskou řekou, která obtékala, východ i západ Země, ale před tím měli za to, že svět končí za ostrovem Sicílii.
O krajinách dálného severu a západu, nevěděli téměř nic. Do západní části, ale spadá i průliv Gibraltar. Na západě, byl konec světa a zánik Slunce. Bylo to, temné neprozkoumané místo, ale Atlantis měla být skutečná, musela tedy ležet na skutečném místě. Teorii o lokalizaci ostrova v Atlantickém oceáně, musel vymyslet, někdo mnohem později. A nemohl, jí věřit ani sám filosof Platón. Věděl totiž mnohem více, nežli víme my dnes. Také, ale musíme přiznat, že zpráva o Atlantis se mnohokrát překládala, přepisovala a upravovala. Záznam z chrámu v Egyptě, asi těžko ještě spatří nějaké lidské oko. Zřejmě bude překryt jinými událostmi, nebo zničen zcela. To, že se hieroglyfy zamazaly a přes ně se vytvořily nové, jsme asi všichni viděli, když se náhodou poodkryla omítka v egyptském chrámě (Abydos) a pod ní, byly naprosto neznámé hieroglyfy, které připomínají dnešní vrtulník, nebo letadlo. Je to šokující. Kdo tyto nápisy vytvořil? Na jaké byli tito lidé úrovni, když si v chrámech tvořili záznamy v obrázcích, které tvoří dnešní moderní létací stroje? Tedy, tato civilizace znala létání. A my přemýšlíme, pro koho byly vytvořeny obrazce v Nazce, když jsou patrné pouze z ptačí perspektivy? Tak, třeba do Jižní Ameriky občas zalétli na návštěvu faraoni z Egypta, protože stroje na létání vlastnili, je o tom jasný záznam.
Egyptologové, ale nechtějí, aby se o tomto objevu mluvilo a snad ani další odkrytí, nebylo zveřejněno. Průvodci mají zákaz o tom mluvit. To je, ale přesně to, nad čím se zde pozastavujeme. Zkreslování informací a faktů, které potvrzují naší minulost. Zakázaná historie. Historici vyvrací možnou skutečnost existence vyspělých civilizací, před 10 000 lety, ale nevysvětlí, jak je možné, že pod tisíce let starou omítkou, jsou odkryty záznamy s nadčasovou tématikou. Autoři hieroglyfů, museli být minimálně na obdobné úrovni, na jaké jsme my dnes. Dnešní moderní člověk, prvně vzlétl s létacím strojem, zhruba před 120 lety. Za tuto dobu letěl pokrok kosmickou rychlostí a dnes člověk plánuje své základny na Měsíci a osídlování planet Sluneční soustavy. A to hovoříme o pouhých 120 letech vývoje. Jakou technologii musela mít civilizace, která dokázala přežít tisíciletí?
Pokud nalézáme pro nás v hlubokém pravěku, moderní letadla, musíme připustit, že tato civilizace mohla létat i do vesmíru. Teoreticky mohli odlétnout na jinou planetu, při nějaké globální pohromě, tak jako to plánujeme i my, dnes. Stejné stavby pyramid po celém světě. Obdobné znalosti v pokroku. Podobné megalitické stavby. Obrazce patrné pouze z výšky. Pro nás stále záhada, ale pro ně běžný život. O jaké době to tedy nyní hovoříme? Staromoderní hieroglyfy letadel, byly vytvořeny, před notoricky známou dobou egyptskou, ve které, má být svět divoký a primitivní. A civilizace divochů, která je vytvořila zřejmě společně s pyramidami, někam odlétla. Egyptologové, to musí dobře vědět, ale nikdy nepřiznají. Stejně, jako Řekové nepřiznali svou Atlantis.
Tajemný, nadčasový Egypt, co z něj zbilo? Tu samou otázku můžeme položit i u antického Řecka. Ani Egypt, ani Řecko nepřiznává civilizace, po kterých zřejmě zdědili své nadprůměrné schopnosti, znalosti a samozřejmě lokality svého budoucího území. Po kataklyzmatech, bylo jistě mnohé zničeno a zahubeno, ale mnohé i uchováno, například v podzemí, nebo v horách i v megalitických stavbách. I kdyby část světa zůstala bez života, nikdy nemohlo, být zničeno vše a musel zůstat záznam, po poslední civilizaci. Tak, jako my dnes nalézáme archeologické lokality plné vzácných artefaktů, tak to bylo i tenkráte.
Z ohromné slávy a nadřazenosti těchto dvou národů nezůstalo téměř nic, dnes pouze profitují ze své mýtické, zkreslené minulosti. Kdysi vyčnívaly, nad všemi ostatními ve všech směrech, po tisíciletí. A historický scénář se stále opakuje dokola. My dnes máme potvrzené nálezy z období starších 10 - 15 000 let i více a víme, že například megalitické stavby, musel někdo vytvořit a přes to trváme na tom, že před námi nikdo vyspělejší existovat nemohl. Ale všichni, kdo svou minulost zapírali a ignorovali, přestali prosperovat a následně se stali, pouhým přeživším stínem, své slávy. Řecko nepřiznalo, že by mohlo profitovat z Atlantis. Šlo mu o politickou nadřazenost o udržení mýtu o jejich božskosti. S potvrzením Atlantis, by o toto prvenství přišli. Obdobně je na tom i Egypt. Pokud ukáže světu nezveřejněné artefakty a přeložené texty, které jsou přísně tajné a přizná, že zdaleka ne vše v Egyptě je egyptské a možná i trošku o pár desítek tisíciletí starší. Okamžitě přichází o svou historickou nadřazenost.
Pokud se člověk, nad tím zamyslí, snad by se ty politické a ekonomické, důvody daly i pochopit. Ovšem zatajování a tím, zkreslování historie je neomluvitelné. Ale proč nyní my, řešíme to samé. Jaký cíl, sleduje, tentokráte nějaká světová nadřazená instituce, která navzdory potvrzujícím, prastarým nálezům z celého světa, dokola opakuje, že to není pravda. Přepis historie, by lidstvo musel posunout o velký kus dopředu. Opravíme své učebnice historie i dějepisu a přijmeme svou minulost, nebo budeme nadále podporovat, embargo o vzniku světa a vyspělých civilizacích, které jej mohly obývat? Je vůbec reálné, aby Atlantis byla potvrzena?
9. Řecké mýty, byla směsice všech příběhů, různých kultur.
Vůbec první zmínka o zničené civilizaci Atlantis, byla v podstatě okamžitě zařazena do sekce mýtů. Nedokončený rukopis řeckého autora, tento fakt ukotvil. Dobře, bylo známo, že Řekové si dávné mýty přivlastnili a prostě přizpůsobili na tělo. To, že hrdina patřil do Egypta, nebo Fénicie, pro ně nebylo překážkou. Řecká mytologie a příběhy jejich bohů jsou jistě, krásnou pohádkou, která tvoří i řeckou historii. Ale s Řeckem má společného, jen málo. A tak, ani mýtus o Héraklových sloupech, nebyl čerpán z příběhů řeckého hrdiny, nýbrž ze skutků, velkého fénického boha Merqurta.
Řekové si po kolonizaci fénického území, boha opět přivlastnili a přejmenovali na Hérakla. Sloupů tohoto božstva, po celém Středomoří, byla celá řada, ale souvislost s průlivem, žádná. To napovídá, že musíme popis i místo určovat s jistým nadhledem a snažit se pochopit, proč si tento národ trošku vymýšlel. Mýtus o Héraklovy, byla spojená mozaika mnoha, různých příběhů a sloupy, které tak usilovně hledáme, nemají s Atlantis vůbec nic společného.
Místo západního průlivu, Řekové tenkráte neznali a tak, tam neměl sloupy, ani jejich božský hrdina. Navíc Platón píše, jak se území rozdělovalo na dvě části. Za sloupy, byl jiný svět, nežli uvnitř těchto sloupů. A uvnitř sloupů, v okolí mořské úžiny, je mimo jiných řeckých obcí a zemí i Egypt. Heraklovými sloupy, měli Řekové jmenovat jistou část mořské úžiny, která rozdělovala Středomoří na dvě části. Místo je nazýváno, také Héraklova hranice, nebo brána. To se však odehrávalo, před Dobou temna. Úsek dějin z tohoto období nám zcela vypadl. Nemáme informace a tak tuto dobu nazýváme Dobou temna. Řecké mýty se začaly sepisovat, až kolem roku 700 př.n.l. i s bohy. Otázka zní, proč se z tohoto období zachovalo, tak málo. Zřejmá je živelní pohroma, která Středomoří, již po několikáté rozházela na nesložitelnou skládačku. A tak, prostě místo Héraklových sloupů, při sepisování zbytku z historie, již neexistovalo. Doba temna, musela být náročná a staletí všechny vzpomínky a myšlenky pochovalo hluboko do útrob zničené země. Jen se předpokládalo, kde asi mohly sloupy stát, protože skutečný příběh o nich již neexistoval.
10. Byl, příběh o Atlantis, převzat z egyptských mýtů?
Řekové mýty přebírali a tvořili z nich své příběhy. Egypt, byl pro ně velkou inspirací, ale příběh o potopeném ostrově předávali Řekům, právě kněží v Egyptě. Kněží, zde měli zachytit, časový úsek lidských dějin. Proto Řekům i připomínají, že si jsou schopni pamatovat pouze malou část, své historie. Například, hovoří o několika potopách světa, nebo civilizaci, která byla tak překrásná a vyspělá, že jiná taková se jí doposud nevyrovnala. Tuto civilizaci, jako mnoho jiných postihla živelní pohroma a měla ji zničit. Národ měl sídlit na západ, od Egypta. Těžko se však vyprávění kněží v roce 600 př.n.l. ověřuje, když se oblast Středomoří za poslední tisíce let zcela změnila.
Pokud, chceme dohledat spojitosti s pradávnou minulostí, musíme se vrátit do Egypta. Nápisy v chrámech nejsou ozdobou, ale vyprávějí historický příběh. A protože je Egypt opravdu centrem dávnověku, má i svou mytologii. Bohyně Nút, například vyobrazuje nebeskou klenbu. Je předkloněná do oblouku a uprostřed ji podpírá, další bůh. Máme zde příběh o nebeské klenbě, která musí být podpírána, aby se netlačila na Zem. S tímto příběhem se setkáváme i u Hérakla, kdy v jednom z úkolů přidržuje nebeskou klenbu, aby nespadla na Zemi. Zde zřejmě vznikl mýtus o sloupech, které mají podpírat v počátku nebeskou klenbu, později je řecká nebeská, klenba přetvořena na globus, který na svých ramenou drží titán Atlas, za trest. I egyptskou Nút podpírají za trest. Ta shoda a podobnost, není náhodná. V Egyptě je i další mýtus o čtyřech sloupech, které jsou tak vysoké, že sahají do samotného, nebe a přidržují jej. Atlantis měla ve svém hlavním městě jeden z těchto sloupů sahajících, až do nebe. V dalších staroegyptských mýtech, se vypráví o osmi božstvech ve čtyřech párech. I u Atlantis se dozvídáme o deseti bozích v pěti párech. Egypt hrál v příběhu o Atlantis svou roli, ale nebyla podle něj vytvořena, jako ostatní převzaté řecké mýty.
11. Nazýval Platón, zlatý střed města , ostrovem Atlantis?
Platón popisuje výjimečnost, krásu a nadřazenost, potopeného ostrova. Tvar ostrova, nebo i poloostrova, měl být přesný kruh, který obklopoval střídavě, pás moře s pevninou. Tento popis, bude platit pouze u hlavního města, které nebylo nějak veliké. Pokud zemi postihlo zemětřesení, zřejmě tento kousek země, byl zničen jako první. Ostrovem, lze zvát i střed tvořící nedílnou součást, hlavního města. Ano, země na které stál chrám, se dá jistě nazvat ostrovem. Ostrůvek, byl prvotním místem vzniku impéria. Měl zde, být vystaven překrásný chrám. Který, ale spíše musel vypadat jako vesmírná loď, nebo nedobytný obrovský trezor. Drahé kovy, zde použili snad v tunách. Zlaté sochy, umístěné uvnitř chrámu, ale i v nevelkých zahradách, doslova střežily, tento svatý chrám a podle počtu se musely mačkat, jedna na druhou.
Kromě překrásných soch, zde byla uložena i celá historie této civilizace, na vzácných smaragdových deskách. Tento střed, hlavního města a celé Atlantis, tvořil v podstatě jistou atlantskou banku, ale pro ostatní národy to muselo, být zářící božské místo. Přes den, záři drahých kovů, počínaje hradbou, odráželo slunce a vodní hladina. Při bouřkách, zlatý ostrov musel přitahovat blesky, jako magnet a kromě neskutečné energie i podívaná by musela, být na hranicích vnímání a pochopení i v dnešní době. Místo, bylo tak výjimečné, že by bylo, známo všude a logicky, tento ostrov tvořil Atlantis a je podle něj popisována celá země. Samotný zlatý ostrov je, ale pouhá malinká část celé země, která již nevypadala, jako z pohádek a bájí. Byla to klasická, reálná, úrodná země plná lidí, dětí, smíchu i pláče. Krásných měst a přístavů, které často napodobovali své hlavní město, kulatou výstavbou, bylo nespočet. Ve Středozemním moři, má být ukryto, až na 200 potopených měst. Uvidíme, které z dalších vylovených, bude opět srovnáváno s Atlantis. Ostrov neprezentoval pouze hlavní sídlo králů, ale celou zemi. Atlantis, nebyl kulatý ostrov, ale kontinent s kulatým poloostrovem uprostřed, kde bylo vystavěno hlavní sídlo králů.
12. Je ostrov Sicílie, pozůstatkem Atlantis?
Ve Středomoří to může, být jakýkoliv ostrov, ale Sicílie s naší teorií koresponduje opravdu nejvíce. Sicílie, je doposud překrásné místo uprostřed Středozemního moře s historii, která sahá, až na samé počátky. Jediným rušivým elementem ostrova je sice dominující, ale velmi nevyzpytatelná sopka. Která čas od času předvede, svou časem ukolíbanou sílu. Nejen, že zničí svůj domovský ostrov, ale dokáže potrápit i okolí, kilometry vzdálené. Sopka, podle vědců vznikla přibližně před 35 - 15 000 lety. Celá tisíciletí, však zřejmě nebyla aktivní. Teoreticky, by klidně mohla být součástí příběhu a při její erupci, místo, aby ostrov, byl potopen jak se domníváme, mohl být zalit a zničen lávou. Etna je důležitou součástí řeckých mýtů.
O změnu ostrovů a pevniny se ve Středomoří postarala hlavně Etna a Santoriny. V každém případě popisujeme, lokalitu tektonicky činnou, po celá tisíciletí a velmi podobnou příběhu o Atlantis. Mnoho ostrovů, měst a přístavů i celých pevnin, bylo rázem zničeno a potopeno přesně jako tento královský ostrov. Sicílie, sousedí s Řeckem a patří do jeho lokality. Platón píše, že velká část Řecka, (obdélníková část atlantského území) byla potopena společně s Atlantis. Potopený ostrov zvedl ohromné množství bláta, které znemožňovalo průplav lodí, ale i průzkum. I Sicilský průliv, je poměrně mělký, pokud bychom odečetli desítky metrů o které se moře navýšilo, tak by tu zřejmě loď neproplula.
Také připomíná, že se ostrov zdvíhal do výšky, některá Sicilská letoviska sídlí na vysokých útesech, ale je zde i spousta rovin. Dále autor popisuje úrodnost a vzácné dřeviny, například atlantské jedlé kaštany. Na Sicílii, roste, zřejmě jeden z nejstarších, takovýchto stromů a jedlé kaštany, zde jsou doposud velice oblíbené. Také olicharkum, vzácný kov s kterým, na ostrově pracovali. Tento ojedinělý kov popisuje Platón, jako čistě atlantský. Shodou okolností u jižních sicilských břehů, byla objevena potopená stará loď, která měla na své palubě pruty z olicharka. Vědci přemýšlí odkud plula a kde pruty se vzácného kovu naložila. Zřejmě pozůstatky vzácností, po předchozí civilizaci, kterých na Sicílii muselo, být nespočet a které si odvezli všichni, kdo postupně ostrov kolonizovali.
Také víme, že na ostrově králů, bylo mnoho termálních pramenů a vybudovaných lázní. Itálie je vyhlášená svými lázněmi stejně, jako Řecko. Nepopisujeme celou Atlantis, pouze její hlavní střed. Platón říká, že to byla velká země, my tvrdíme, že to byl kontinent, ale popis známe pouze z okolí hlavního města. Z tohoto stručného popisu nelze vyčíst, jak vypadala ostatní země. Nakonec států mělo, být deset a každý dominoval, jistě svou bohatou a krásnou, vlastní metropolí.
Ostrov Sicílie, v dávném věku, byl spojen s Apeninským poloostrovem. Tak, jako Sardinie s Korsikou, nebo Británie s Evropou. Za zmínku stojí i zajímavost, že ve starořečtině, slovo ostrov, má více významů. Jedním z nich je i poloostrov. Platón tedy, teoreticky od samého začátku, mohl hovořit o poloostrově. Který navíc, není vzdálený od Athén, jak popisuje, stejně jako Apeninský poloostrov a Sicílie. Při kataklyzmatu, které postihlo Středomoří, byl poloostrov poničen, stejně jako celá jeho lokalita (včetně atlantské obdélníkové části země, dnešního Řecka). Z ohromného poloostrova zůstalo pouhé torzo dlouhého skalnatého pohoří. Co nezničilo zemětřesení, dotáhla do konečné zkázy tsunami. Země se rozdělila na ostrovy a mnoho ostrůvků. Úrodná zemina, byla spláchnuta do moře a země rodící několikrát do roka se proměnila v neúrodnou skalnatou roztříštěnou pevninu. Vše co sousedilo s mořem, bylo nenávratně pryč. Když se zem přestala třást a voda opadla, začali se sem vracet lidé.
Platón popisuje, jak se Atlantis potopila ve stejný čas, jako Řecko. A jak z jeho země zůstala jen kostra, chudých, skalnatých ostrůvků, vyčuhujících z moře, na věky připomínající zkázu, nejen Řeckého impéria. Kataklyzma muselo, být ohromné a snad i globální, protože byla zasažena opravdu převážná část Středomoří. My hovoříme o Atlantis a Řecku, jiné zprávy nemáme, ale muselo být zasaženo celé pobřeží, ostrovy a následně moře zalilo ohromnou část pevniny. Egyptští kněží připomínají, že Řekové neznají vůbec svou historii a že potop světa, bylo několik. Vědci dnes mají, tak pokročilou technologii, že již dokáží mnohé. Například před 10 000 lety př.n.l. měl kolem Země proletět obrovský asteroid, který sice na Zemi neměl dopadnout, ale způsobil globální kolizi! Měl sežehnout část pevniny, takovým žárem, že se tavil i písek a měnil se ve sklo. Jiná teorie říká, že Zemi sežehlo samo Slunce, při své ohromné erupci. Nebo přiblížení jiné planety. Pro nás je však klíčové, období. Před 10 000 lety př.n.l. měla zmizet Atlantis v důsledku ničivého kataklyzmatu, následovala potopa. A přibližně v této době mělo dojít i k přiblížení čehosi, co způsobilo další kataklyzma. Možná, hovoříme o jedné globální pohromě, která nepostihla pouze Středomoří, ale celou planetu. Nakonec důkazem je například libyjské sklo, které vzniklo ohromným nám doposud nevysvětlitelným žárem a lokalita naleziště této vzácnosti, je Libyjská poušt,´ tedy podle naší teorie, část Atlantis.
13. Úrodná část, obdélníkové země s rozlohou samostatného státu. Zmizela atlantská zahrádka společně s bájným ostrovem?
Platón popisuje ve svém vyprávění, že k ostrovu mimo jinou pevninu, patřila i země v téměř přesném obdélníkovém tvaru. Dokonce vypisuje i její rozměry. Země měla, být částečně vytvořena přírodně a částečně úpravou vladaři, po celé generace. S rozlohou menšího státu. Byla, velice úrodná s mnoha statky, jezery, lesy, řekami. Místo, bylo jakoby na vyvýšené skále s pevným podložím, a velice kvalitní zeminou. I když katastrofa, při zániku Atlantis musela, být fatální, je vůbec teoreticky možné, aby takový kus země, zmizel a nic po něm nezůstalo? Při teorii, že centrální část Atlantis ležela uprostřed Středomoří, se nám přeci jen jedna možnost naskýtá. Pokud si zvýrazníme, hranice Řecka, zjistíme, že tyto hranice mají tvar téměř dokonalého obdélníku. Změřením stran hranic, jsme zjistili, že naše čísla se jen velmi málo liší od čísel udaných filosofem. (fotogalerie - Atlantis II) Satelitní pohled naskytne, jasný obrys obdélníku. Nakonec i sám vypravěč, připisuje Řecku velkou úlohu a vykresluje krásy, této úžasné a dokonalé země, před pohromou, která společně postihla i Atlantis. Po této zkáze, prý z Řecka zbyla, jen holá kostra v podobě skalnatých ostrůvků. Zemětřesení, bylo v jedné lokalitě, (Sicílie, Řecko) a tak, jak nezničilo celé území Řecka i když zasáhlo, jeho hodně významnou část, tak podobně skončila i Atlantis. Když vyplníme lemující hranici Řecka pevnou zemí a porovnáme, kolik z ní zůstalo, není to snad ani 1/4 původní země. A obdobně skončil i tajemný ostrov. Jen jeho tajemnost se vytrácí. Pokud připustíme jeho lokalitu, z mýtu se stává reálná historie Středomoří a Atlantis se řadí mezi jednu z tisíců zničených a potopených lokalit.
14. Válka mezi Atlantis a řeckou obcí Athénou
Platón opěvuje velkou moc a sílu Řecka, které dokázalo zvítězit nad samotnou Atlantis. Píše, jak velká moc valící se od Atlantského moře, si chtěla podmanit veškerou Evropu a Asii. (Atlantské moře je vnitřní moře Atlantiku, dnešní Středomoří) Zajímavé na tom je, že válka se netýkala Libye. O té se nic nepíše. Autor připomíná, že přes ono moře se dalo dobře dostat, protože mezi mořem a pevninou, byl jakýsi pevninský most, v podobě ostrova. Přes, který lidé cestovali tam a zpět.
Popisuje, údajnou rozlohu tohoto ostrova, on ale nepopisuje rozlohu samotného ostrova nýbrž, rozlohu celé atlantské země. Ostrov sám osobě, tvořil střed království a měl naprosto jiné rozměry. Lidé se tedy přes tento pevninský most, mohli dostat na druhou stranu, neboli celou protější pevninu, která se rozkládala, kolem „pravého moře“ (pobřeží Atlantického oceánu) Ale i na evropskou a asijskou půdu, stejně jako libyjskou. Pokud, by se vojsko valilo od Atlantiku, tedy přes Gibraltar, jistě by byla ohrožená i Libye. Ale, to nebyla. Odkud se tedy, vlastně ono mocné vojsko hnalo, když ohrožovalo a chtělo si podmanit hlavně Evropu s Řeckem a Asii? Rozumíme správně tomu, že atlantské vojsko si kromě Evropy a Asie chtělo nárokovat i Egypt? Přitom impérium nazývané Platónem, jako Atlantis, mělo své území přes celou Libyi a Evropu, až k Egyptu. Kdo a proti komu šel vlastně válčit? Atlantis šla do boje sama, proti sobě a slitovala se nad Libyi, na kterou útočit nechtěla?
To moc nedává smysl. Víme, tedy o nějaké válce ve, které zvítězila athénská obec, která měla vybojovat svobodu všech ostatních národů. Které si následně, vzala pod svou správu. Tedy žádné osvobození, ale jasná kolonizace Řeky východního území. Jakoby, se Řekové touto příhodou ospravedlňovali za kolonizaci a tak si vymysleli hrozící nebezpečí, které museli odrazit, jinak by východní země mohl kolonizovat někdo jiný. Celá tato válka nepopisuje válku mezi mocností Atlantis a malou athénskou obcí. K tomuto boji muselo dojít, dávno po rozpadu atlantské říše, jinak by nebylo možno přecházet přes jejich vysoce ozbrojený a střežený ostrov a bojovat s takovou převahou. Dále i útok proti Evropě, by znamenal útok, proti sobě samé.
Kataklyzma zničilo převážnou část atlantské říše, její zbytek se někam musel přesunout, protože říše to byla ohromná. V popisované válce se nepíše o Libyi, zřejmě vojsko táhlo právě z této strany a jednalo se o výpad zbytku atlantského impéria, které chtělo zpět svou Evropu a Asii? Dávná moc a síla, ale byla minulostí a tak se teoreticky mohlo stát, že je bránící se země skutečně odrazili. Řekům zřejmě již dávno nevládl atlantský král a tak se postavili na odpor.
Jinak se popisuje, že atlantská království spolu žila v míru a klidu, královští bratři spolu nebojovali, naopak. Proto Atlantis mohla, být nejsilnějším kontinentem své doby. Následná další živelná pohroma, definitivně zničila ostrov a území, které z této říše ještě zbylo a konec civilizace, byl již nevyhnutelný. Platón v této válce pospojoval zřejmě více období a vytvořil z nich jeden příběh. Po další době temna, kdy se země vzpamatovávala z pohrom a přeživší lidé začali opět tvořit své státy, zástupci z Atlantis se mezi nimi, již neobjevili. A nebo ano? Po severní Africe se prochází mnoho různých kočovných kmenů, jejichž existenci neznáme, snad právě oni mohou tvořit zbytek potomků z mocné atlantské říše. Nakonec i v egyptské mytologii, popisují, že první bůh přišel do Egypta ze západní Libye a vytvořil první chrám v údolí Nilu. Technologie a vyspělost východních národů, byla v té době nadčasová, jakoby tito lidé znali více nežli všichni ostatní. Následné osídlení zemí, Středozemního moře, expandovalo svou kulturou, vyspělostí, znalostmi a filosofií z kterých čerpáme doposud.