Atlantis I.

KAPITOLY: - BYL, EGYPT KOLÉBKOU MEZOPOTÁMIE? - STAROVĚKÁ MYSTÉRIA-  VE STÍNU EGYPTSKÝCH CHRÁMŮ - ATLANTIS - TEORIE PROFESORA A.N.SANTOSE-

V článcích Atlantis I. II. a III. představíme novou teorii K.Donn o lokalizaci Atlantis. Záchytné body, které místo potvrzují a mnoho dalších myšlenek a teorií k tomuto tématu. Celé vyprávění dokládáme i snímky, které autorka podrobně popisuje, včetně objevené mapy, která jí vnukla myšlenku o Atlantis. Související články, jsou také - Héraklovy sloupy, aneb Hérakles, Herkules, nebo Melqart? - kde autorka hledá logiku v mýtu o Héraklových sloupech, které jsou při hledání Atlantis podstatné. A rukopis pod názvem - Ostrov, poloostrov, nebo pevnina? - ve kterém představuje souhrn své práce o Atlantis a jak ji souhra náhod přesvědčila k následnému několikaletému bádání. Podstatou, celého příběhu zůstává nalezená mapa, kterou se Kristýn rozhodla obhájit. Mapa, která přesně odpovídá popisu filosofa Platóna, jak lokací, tak vyobrazením. Při prvním pohledu do této mapy i laika napadne, že pokud kdy existovala bájná Atlantis, tak leží právě zde. 

 Atlantida se řadí mezi zaniklé civilizace. Názory na existenci tohoto bájného ostrova se liší. Vědecká skupina se kloní k myšlence, která naprosto vyvrací možnost působení, jakékoliv vyspělé civilizace v tak dávné době. Všeobecně se uznává, vznik prvních kulturních civilizací k roku 3500 př.n.l. Před touto dobou vládl světu v pravěku, pračlověk. Archeologické nálezy, však tento fakt vyvrací a tak je stále více konspiračních teoretiků, kteří na zaniklé, velmi vyspělé a nám doposud nepochopené civilizace věří. Tito lidé, pro svá tvrzení, nepotřebují vysokoškolské diplomy, stačí jim logické uvažování a fakta. (více v článku - Obraz světa v poslední době ledové)

Jsme potomci Atlantidy?

Neseme si v sobě její karmu a nevyřešená traumata?

Zpracováváme právě v dnešní době, karmickou vazbu na Atlantidu?

Jsme, frekvenčně ukotvení s Atlantidou?

Přes transgenerační syndrom a přenos, můžeme podvědomě cítit jakousi úzkost a strach, atlantské trauma, které nám připomíná dávnou zkázu. Je Země v ohrožení totální apokalypsy? Střetneme se s jinou planetou, nebo nastane další potopa světa? Vypukne atomová válka, nebo nás zničí celosvětová pandemie? V posledních letech jakoby se nám Atlantis podvědomě připomínala a varovala lidstvo. My, ale raději chceme věřit tomu, že vybavování si Atlantis nám přinese moudrost a pochopení a že různé vize lidí, kteří dokáží vnímat, atlantskou minulost nejsou varováním, ale posunem vpřed. 

Byl, Egypt kolébkou budoucí Mezopotámie?

Za kolébku lidstva se pokládá oblast, kde vzniklo písmo. Lidé se usazovali u vodních toků, kde budovali svá města. Voda, byla hlavním artiklem, při rozhodování, kde město vystavit. Pravěký člověk se začal podobat dnešnímu člověku zhruba před 10 000 lety př.n.l. a dokázal již vyrábět různé nástroje z kamenů a lovit. Předpokládá se, že vůbec první osídlení a vznik civilizací probíhal na území Mezopotámie. Obyvatelé se velice rychle v podstatě, během pár století, dokázali vyhoupnout na špičku a dominovali ostatním kmenům na celém kontinentu, možná i světě. Přibližně ve stejné době v severovýchodní Africe z pravěkých kultur se začal vytvářet i starověký Egypt. Avšak řecký filosof Platón, řadí Egypt mezi nejstarší civilizace a připisuje mu dataci starší než 9 000 let př.n.l.

 Dokonalá moudrost a úplné vědění, kněžské tradice a v neposlední řadě i filosofie, měla vzniknout právě zde. Dorozumívání pomocí hieroglyfů, nebo zachované stavby pyramid a chrámů, napovídají o egyptské vyspělé nadprůměrnosti, nebo mnohem starší dataci, vzniku této kultury, která se postupně vyvíjela, nikoliv po staletí, ale tisíciletí. Krásný a tajemný Egypt se stal nedostupný, díky islámské expanzi. Data a informace, jsou velice omezená, cenzurovaná, nebo přímo nedostupná. A tak se, o nejstarší civilizaci dozvídáme pouze to, co nikterak nemůže zpochybnit, nebo poškodit, prvenství a jedinečnost této země. Jednou větou, o Egyptě, dnes nevíme, ani základní informace. 

Není moc známé, že prehistorické artefakty, vykopané na egyptském území, vykazují zřejmé vlivy sumersko-mezopotámské kultury. To by znamenalo, že Sumer mohl položit základní kámen starověkého Egypta? Těžko hledat například souvislosti na tak, politicky nestabilním území, jako je Irák, Irán nebo Sýrie a to nahrává egyptské jedinečnosti. Podél břehů Nilu, byla objevena i celá řada skalních maleb, které potvrzují mnohem dřívější osídlení. Archaická doba, počátek, však zařazuje období I-II. dynastie, až do let (3150-2700př.n.l.) Velmi, krátká doba na skok z jeskyní do pyramid. Historici musí vyvracet důkazy o mnohem starším osídlení, protože by si protiřečili. Jednou se zapsalo, že dějiny dělíme na pravěk, starověk, novověk a tyto dějiny, přesně definují, dané období letopočtem. Tečka! A tak, o Egyptě, ani o pravěku v podstatě nevíme nic. To, ale neznamená, že když my neznáme, život z tohoto období, že neexistoval. Nám prezentovaná, pouhá představa o životě v pravěku, je dnes, již nedostačující a zastaralá! Nacházíme torza, architektonicky vyspělých měst, po celém světě. Tato města musel někdo navrhnou, schválit a vystavět. Žila v nich kultura, na takové úrovni, na jaké jsou jejich stavby. My jim nerozumíme, netušíme jak, byly vystavěny a pouze se domníváme proč a k jakým účelům sloužily. Za posledních sto let, se člověk posunul ve všech směrech přímo kosmickou rychlostí.  Pokrok je součástí našich životů. Historie však, jakoby se zastavila a zůstala neměnná.

Starověká mystéria 

Pokud připustíme existenci Atlantidy, musela by podle vědců expandovat hluboko v pravěku. Vzhledem k tomu, že o pravěku víme velice málo, je tedy tato možnost reálná. Nikdo nikam nezapsal, že pravěké období vypadalo tak a ne jinak a že v něm žila pouze ta kultura a ne jiná. Co je psáno, to je dáno. A co není psáno, tedy nemohlo nikdy existovat? Hodně zvláštní názor. Období pravěku, zřejmě nevypadalo tak, jak je nám popisováno. Je to pouhá představa historiků. Podle níž jsou, ale tvořeny učebnice, které nám od ranného věku vštěpují jednu milnou teorii za druhou a historicky deformují generaci za generací!

Před potopou světa (10 930 př.n.l.) svět spravovala velmi vyspělá civilizace. Moudří kněží v Atlantidě, věděli, že se planeta nachází u konce jednoho cyklu a přechází do druhého cyklu. Tato událost s sebou nese vždy klimatické změny.  Kněží, kteří byli velice vzdělaní a dobře znali astrologii, své krále varovali. Nabádali je k opuštění své krásné a prosperující země. Mnoho z nich se, ale s tímto osudem smířit nechtělo. Jen hrstka moudrých, kteří se k mnichům přidali. Ostatní se rozdělili. Králové a jejich rodiny se vydali do svých úkrytů v horách. Zde, měli vytesané celé rezidence do skal i se vším potřebným k přežití. A vyčkávali, jak se domnívali v bezpečné vzdálenosti. K případné evakuaci, zde měli k dispozici vzácné létací stroje. V samotném městě Atlantis, zůstalo vše na svém místě. Králové a kněží odvezli jen, to nejdůležitější a nejvzácnější.

 Všichni věřili tomu, že se navrátí zpět. Ostrov, však nemohl zůstat, bez dohledu! Vojáci, jejich rodiny a převážná část zemědělců, musela zůstat. Učenci podle propočtů a záznamů, dost přesně mohli předpovědět, co bude následovat, při změně cyklů. Věděli, že pokud zůstanou, zahynou, jako ti, co město odmítli a nebo nesměli opustit. Nechali si vystavět vory a lodě a na ně uschovali kroniky Atlantidy. Kataklyzma v podobě potopy světa, zemětřesení a tsunami, přišlo velice brzy. Kněží a jejich naslouchači, ale na ostrově již nebyli, odpluli na svých lodích a tak se i zachránili. Na lodích si odváželi pouze nástroje a domácí zvířata, záznamy o historii civilizace se všemi vládnoucími králi, popisy pokročilých technologii a vypluli směrem na východ od Atlantidy. 

Země se otřásala a voda z ledovců, zaplavila téměř veškerou souši. Ostrovy, města pobřeží, vše se proměnilo, během okamžiku v podmořská pohřebiště. Dosavadní svět, doslova zmizel. Zanikl. Když se kněží otočili směrem, kde zářila po tisíciletí Atlantis, neviděli nic, pouze mořskou hladinu. Nezahlédli ani siluety tamních hor. Zda králové, zde ukrytí se stihli přesunout na pevninu, nevěděli.

 Atlantis zanikla, tak jako mnohé další civilizace, při živelních pohromách. Svůj odkaz, však stihla zajistit. Kněží, již v této době věděli, že Egypt se rozprostírá na velice energeticky významném místě. O telurických silách věděli i jejich králové a na těchto místech nechali vystavět chrámy a pyramidy, které dokázaly odrážet, vytvářet a měnit vibrace planety. Jejich cíl cesty, směřoval právě sem. Když voda opadla, začali zde budovat staronovou kulturu, protože své základní energetické centrum, zde Atlantida již v minulosti dávno vystavěla. Době, po potopě říkali Nová doba-Zet Tepi. Země, vynořivší se z vod- Egypt. Sfinga, měla být vytvořena právě v této době na počest přelomu cyklů. Sluneční soustava, prošla z cyklu znamení Panny do cyklu znamení Lva. Sfinga, byla proto vystavěná s tělem lva a hlavou panny, která přímo hleděla na oblohu do souhvězdí lva. Sfinga, také byla strážkyní všeho vědění, které kněží do Egypta přivezli a uložili, právě v komorách, pod Sfingou. 

Kněží věřili, že existují stádia o odkrývání informací o bozích. V každém cyklu, byl člověk seznámen s principem božství. Po uplynutí cyklu, přišla nová víra a nové informace. Tyto cykly, vždy končí klimatickými změnami, tak jako při velké potopě. My, náš svět, se momentálně nacházíme v Novém cyklu, do kterého jsme se posunuli v roce 2012, ze znamení Ryb, do znamení Vodnáře. Tento rok jsme započali Nový cyklus od 0. Trasa planety, mezi každým znamením trvá 2 160 let. Podle kněží se jeden kosmický rok počítá na 25 920 let. Podobné počty mají i Mayové, kteří vypočítali obdobně, nejen konec jednoho cyklu, ale i konec jednoho kosmického roku. Svět přešel do další vývojové fáze. Podle západu, to jsou pouhé mýty. Proto se musela, západní historie pozastavit v údajném pravěku. A proto jsme milně informováni o tom, kdy Egypt vznikl. Atlantští kněží a ti, co přežili, se měli definitivně přesunout do Egypta. Po páteři řeky Nilu, vystavěli chrámy. Každý chrám, sloužil jinému účelu, učení. S každým novým cyklem, přicházelo nové učení. Právě v těchto chrámech, učili kněze, aby vše co se naučili předávali dál. Lidé se v této době mohli zdokonalovat ve vědách, umění, vesmíru, reinkarnací, lékařství. Nejen kněží, ale i obyvatelé, byli vzdělaní a učení. Celá civilizace, byla logicky velice vyspělá. Symbolem kněží, kteří vládli pod stínem faraonů, bylo všem známé Horovo oko. Nalezneme jej všude, po celém Egyptě.

Ve stínu egyptských chrámů

Ženy v Egyptě, měly stejná práva, jako muži. Mohly se vzdělávat v chrámech, jako kněžky. Školy a výuka v chrámech se stupňovaly podle stupně hladiny úrovně vědomí. Každý chrám, byl živoucí knihovnou, obsahující speciální informace. Základní stupeň trval 7 let. Zde se učili informace o vesmíru a jak ovládat, ty nejužší a nejsložitější centra těla. V Luxoru stojí chrám, kde se učili nauky o lidském těle. Chrám, byl rozvržen, jako lidské tělo a každá místnost se specializovala na jeden lidský orgán. Záznamy, byly vytepány do zdí a popisovaly přesně k čemu orgán slouží a jak se na něj naladit frekvenčně a meditačně.

 Po absolvování, kněžka, byla schopna vyléčit orgán pouhým přiložením rukou a napojením se na stejnou frekvenci a vibraci orgánu, který léčila. Učili se tak dlouho, dokud se nenaučili nakládat se svým tělem, jako s nástrojem. Následně pomocí meditace a příslušné frekvence, byli schopni léčit všechny orgány a uzdravovat. Tak, jako sám Ježíš. Hmota, pouze přijímá a smršťuje se, dávat znamená vyzařovat. Tak, popisují vibrační vlastnost duše. Lidské bytosti, nacházející se na určité úrovni, přijímají energii a zároveň ji zprostředkovávají lidem na nižší úrovni. 

Žáci se učili, že energie se skládá ze sedmi stupňů vibrační energie. Tělo má 7 čaker, transformačních center, kterými proudí vesmírná energie k nám. Každý člověk, užívá jedno z těchto sedmi center, podle vývoje své mysli. Čím více víme o vesmíru, tím více ho respektujeme a tím vyšší čakru používáme k transformaci energie. V pyramidách, bylo možné poznat nejvyšší, poslední energetickou čakru. Masa, materiálu pyramid, která obsahovala miliardy částeček křemene, vibrovala se zemí a vyráběla energii prostřednictvím molekulárního tření. Dnes již víme, že země má neuralgické body, zvané diamagnetické uzly, na nichž lze omezit působení gravitační síly země, kde může vzniknout supravodivost. Ta dovede zvýšit, ale i snížit přitažlivou sílu. Technologie využívaná k stavbě pyramid? A nebo, nalezený popis k výrobě betonu, který byl tvrdý jako skála? Po vysušení se hmota proměnila na kámen. Potom, by u všech staveb stačily formy na tento beton. Žádné vzdálené kamenolomy a desetiletí opracovávané kvádry, primitivními nástroji, které nebylo v lidských silách přemístit.

 Oni vypracovali projekt k stavbám, znali smysl těchto staveb, složité technologie a propočty  a nakonec pozvali tisíce dělníků, dali jim do rukou kladiva a dláta a desítky let čekali, až se stavby dokončí? Nejsložitější stavby, vystavěné nejprimitivnějším způsobem, nekvalifikovanými dělníky. Pokud, dnes architekt navrhne složitou stavbu, na realizaci se podílí inženýři s odpovídající technikou. K architektonickým projektům je vždy i předpokládaný plán dokončení, doporučený materiál a technologie stavby. Egypt, byl vystavěn, nám neznámou technologii. Nejen samotné pyramidy, ale komplexi chrámů, všech soch a sloupů a obelisků, jsou vypracovány v ohromných rozměrech a vypovídají o neskutečné náročnosti. Nalezené svitky, které popisují stavby pyramid, nebo chrámů, jsou pozdějších dat. Je prokázáno, že chrámy se přestavovaly. Z jednoho chrámu se vzal materiál a vystavěl se druhý, pro aktuálního faraona. Takže dnešní umístění chrámů je na pozůstatcích, jiných chrámů a z jiných a mnohem starších období. Když, Egypt navštívil Hérodotos, řekl, že v Egyptě žijí nejspokojenější a nejzdravější lidé na světě. Za celé období, neměli potřebu rozšiřovat své území a proto místo válek, se mohli plně rozvíjet. Bohužel ostatní státy, které byly hluboko pod úrovní vědomí, atraktivní Egypt lákal. Egypt dobyla Persie, která zničila, co se jen zničit dalo. Fakta, která nám kněží zanechali se mylně a nepřesně transformují západním světem. Záměrně. Egypt profituje ze své upravené historie. Přeživší kněží se přesunuli dál na východ, až k samotnému pohoří Himalájí. Následná okupace a drancování země po staletích a tisíciletích, zanechala hlubokou jizvu Egyptu, která se nemůže již nikdy zcelit. Těžké hledat skutečné souvislosti.  

(autory  upravený  výtah pasáží z dokumentárního cyklu odvysílaného ČT - Okem boha Hóra)

Kněží z Atlantidy, při kataklyzmatu přepluli na východ, trvale se zde usadili a vytvořili Novou civilizaci. Na svou rodnou zem, ale nezapomněli. Zaznamenali vše, co udrželi v paměti. Svou historii, drželi v tajnosti, protože z ní naplno čerpali. Až když, viděli že úpadek je nevyhnutelný, rozhodli se své tajemství zvěčnit tím, že jej zapsali do svitků, zdí, chrámů a sloupů. Ale také vybrali jeden dominující národ, kterému své tajemství svěří. V podstatě poslední pojistka, pokud by, vše bylo zničeno. Chtěli, aby tato část historie, nebyla zapomenuta. Je to tedy úsek dějin, který je pro nás důležitý. Vypluje opět Atlantida po dvanácti tisíci letech, na povrch v celé, své kráse? V polovině cyklu kosmického roku, na přelomu znamení ryb a vodnáře. Ve velmi významném období lidských dějin?

Atlantis

Řecký filosof Platón, popsal bájný ostrov Atlantis, jako tisíce let starou civilizaci. Krásnou a nejbohatší zemi v celém Středomoří a možná i světě. S rozvinutým zemědělstvím a obchodem. Atlantis, měla být středem obchodního ruchu, sjížděli se sem kupci ze všech stran světa, jak po souši, tak po moři. Stát vlastnil rozlehlá území, kolem celého Středozemního moře, všechna přístavní města a ostrovy. Ale i značnou část pevniny. Její rozloha, byla přirovnávána k rozloze Libye s Malou Asii dohromady. Středu státu, měl dominovat ostrov v dokonale kulatém tvaru. Mosty spojovaly ostrov s pevninou ve všech směrech. Dalo se přes něj přejít na jiná území a ostrovy.

 Několika tisícičlenná galéra a vycvičené vojsko dohlíželo na pořádek a případné napadení. Srdce Atlantis, leželo uprostřed. Město Králů, potažené zlatem s chrámy a svatyněmi, které vypadaly nadčasově, dominující hradby, jezera a vodopády, sady a lesy, s rozličnou zvěří domácí i divokou, mnoho slonů a exotické zvěře sem doplavili na lodích z různých koutů světa, zejména však z Afriky. Sady a zahrady plnilo ovoce. Popis odpovídá biblické, Rajské zahradě. V četných lázních, rozmístěných po celém ostrově, vytékaly horké léčivé minerální prameny a léčivé vody. Lázní, bylo několik druhů. Speciálně pro ženy, muže, ale i dobytek a zvláštní pro koně. Hudba, zpěv, hry to vše, bylo součástí, zde žijících obyvatel. Zemědělství, těžba, obchod se vytěsnil na pevninu a přístavní města.

 Pevnina zajišťovala, vše potřebné. Zvláštní od přírody, ale i po tisíciletí upravovanou lokalitu králi, měl tvořit ohromný kus země ve tvaru obdélníku. Z jedné strany svažující do moře z druhé strany pohoří, chránící území od severu. Celý obdélník země, měl být směrován k jihu. Platón popisuje tento díl země, jako velice výjimečný, až božsky dokonalý. (blíže Atlantis II) Měl, být staletí upravován a zdokonalován v souměrný obdélníkový v podstatě poloostrov, kde žilo mnoho lidí a bylo mnoho statků. Byla, to důležitá součást samotné Atlantis, která zajištovala, dříví ze vzácných stromů na stavby, ale i pastviny pro tisíce kusů dobytka. Tato, část atlantského území, měla mít rozměr přibližně 546 x 364 km, takže rozloha hodna menšího státu. (například Řecka) Okolní ostrovy, byly posety stovkami pevností s vojskem. Sídlo králů, bylo dokonale střeženo a leželo uprostřed území. V podstatě, již střed s královským sídlem, tvořil ostrov. Možná právě zde, vznikla domněnka, že Atlantis, byla ostrovem, ale myšleno, bylo pouze ostrovní, sídlo krále. S tak rozsáhlým územím, by se nejednalo o ostrov, ale celý kontinent.

A zde, prý, žilo deset kraleviců, kteří vládli spravedlivě, každý svému městskému státu. Každý z nich, vlastnil neskutečné bohatství a rozsáhlé území, stejným dílem. Protože sousední země, patřila vždy jednomu z bratrů, nebylo důvodu válčit a tak, jejich země nesmírně prosperovala a mohla se rozvíjet. Poselstvím Atlantis, by měl být tedy globální mír. Nikoliv hrozba zániku. Jak se Atlantis interpretuje. Atlantis, měla vládnout tisíce let. Je vůbec reálné, aby takové impérium zmizelo aniž, by po sobě cokoliv zanechalo? Ostrov s palácem všech králů, zřejmě opravdu zmizel pod hladinou, ale co vše ostatní na pevnině? Platón, popisuje lokalizaci Atlantis v blízkém okolí, nebo přímo někde uprostřed Středozemního moře. Bylo, zde nalezeno doposud málo artefaktů? Toto místo vypovídá samo za sebe a potvrzuje, že slova významného mudrce a filosofa, mohla být založena na faktech z pradávné historie. K podrobnějšímu popisu bájného ostrova se vracíme v článku Atlantis II.

Teorie k tématu Atlantis od profesora A.N.Santose.

O bájnou Atlantidu se lidé zajímají od prvopočátků, kdy o ní poprvé zaslechli. Pátrají, bádají a srovnávají artefakty z nejrůznějších lokalit celého světa. Své nálezy se snaží porovnávat s jediným popisem, který je k dispozici a to od filosofa Platóna. Je zajímavé, že popis mudrce v podstatě sedí na všechny lokality a že autor, vždy dokáže barvitě přesvědčit čtenáře o tom, že právě zde Atlantis skutečně ležela. Vytipovaných lokalit této země je v dnešní době snad stovky a článků a knih i tisíce. Je zřejmé, že báje o Atlantis je stále aktuální a živá a snahou lidí je, ji konečně odkrýt a přesvědčit svět o její skutečné existenci. Snad to máme podvědomě uložené a snažíme se jen rozpomenout.

Jistě by stálo za zmínku mnoho autorů, kteří o své badatelské činnosti dokáží zajímavě vyprávět a pozastavit se nad jejich myšlenkami k našemu tématu. Zájemci o samotnou Atlantis, jistě mají tyto myšlenky a teorie, již přečtené. My, zde naopak představujeme novou teorii K.D. která ještě nebyla popularizována a díky našemu webu se ji  proto, snažíme představit. 

Jak, lidé různě smýšlí o Atlantis, jak dokáží přesně obhájit své myšlenky je opravdu zajímavé. Jakoby vlastně samotná Atlantis, byla jednou zemí, jedním kontinentem, celého pradávného světa. Teorie profesora A.Santose se sice rozchází z teorií K.Donn, ale aniž by si to autorka uvědomovala v mnohém se jejich myšlenky shodují. V každém případě, Kristýn naopak zdůrazňuje důležitost Středomoří a považuje jej za jedinou možnou lokalitu Atlantis, přesně jak uvádí Platón.

Profesor A.Santos, na své teorii pracoval snad 30 let a jistě je plná objevů a historických poznatků. Tento muž, představuje Atlantis jako Ráj země, která se nacházela v Indonésii. Po zániku se přeživší postupně měli přesouvat, přes Indii až k Středomoří. Tato poslední oblast v jeho teorii nehraje žádnou roli a ani slova Platóna nejsou podstatná. Autor na ně nebere zřetel a přirovnává je k pouhé metafoře. Potom tedy, můžeme kdekoliv, po celém světě si vybrat příhodné místo a označit jej Atlantidou. A těch míst je opravdu hodně. Profesor poukazuje na dávné lokality Indonésie a Indie a rozebírá složitost a nádheru všech hinduistických chrámů a komplexů a připomíná, že právě tato místa jsou pozůstatky a následné kopie samotné Atlantis. Jeho práce je tak zajímavá, že jsme si dovolili několik málo ukázek.

 Profesor A.N. Santos o tématu Atlantis píše:

-- Mnoho vodítek poukazuje na to, že trio pyramid v Gíze jsou atlantského původu a daleko před příchodem starověkých Egypťanů do regionu. Vskutku, tyto tři sesterské pyramidy, zřejmě představují tři vrcholy hory Trikuta, trojité hory ráje Atlantis. A nesouhlasíme s teorií, že tyto pyramidy představují hvězdy ze souhvězdí Orion. Vypočítali jsme nesrovnalosti v tomto znázornění a jsou hrubě chybné, pokud jde o úhly, intenzity a relativní vzdálenosti. Všechny tři velikosti se odchylují zhruba o více než 20% což je chyba daleko, nad možnosti pečlivých Egypťanů, kteří se v přesnosti rozcházeli obvykle v rozmezí 0,01% a méně.

-- Pyramidy, chrámy, křesťanské kostely a katedrály, ty všechny svatostánky slouží k stejnému rituálnímu účelu a všechny si připomínají stejnou událost - zánik - smrt Atlantis - ráje, reprezentované jejím božstvem a nadějí, že v den vzkříšení mrtvých, znovu ožije se svým bohem a všemi svatými. Takový je princip všech náboženství, včetně toho starověkého Egypta, neboť náboženství je naděje na návrat ráje.

-- Egyptské chrámy, byly doslova kopiemi hinduistických chrámů, které byly replikami atlantského ráje. Tyto chrámy jsou stylizovanými replikami s jejími horami, sloupy a kryptami.

-- Není myslitelné, aby si Egypťané pouze vymýšleli legendu, kterou vyprávěli Řekům o Atlantis.

-- Shiva je protějškem, řeckého Poseidona. Jeho trojzubec má být ve skutečnosti trojitá hora, která v Odysee, byla nazývána jako Thrinacia a která byla později ztotožňována se Sicílii, kvůli jejímu trojúhelníkovému tvaru.

--Palác Ramsese III a obrazy v něm mají vykreslovat dva muže. Dvojčata, kteří drží palcáty. Tito dva muži mají být atlantskými dvojčaty, zrozenými jako první. Atlas a Gadeiros. Právě Gadeirose autor srovnává s Héraklem. Působivá rytina v chrámě, ukazuje zničení Atlantis jejími dvěma božstvy - Héraklem a Atlasem.

--Platón také mluví o zlatých sloupech, které stály v Poseidonově chrámě v centru Atlantis. A právě z nich byly skutečně zkopírovány dvojice sloupů, které zdobily egyptské chrámy a chrámy židů. Tyto sloupy jsou také považovány za Héraklovy sloupy. Které Féničané stavěli před chrámy a všechna strategická místa, kde úžina oddělovala dvě moře, nebo dvě různé oblasti. Ve skutečnosti - Atlantská Brána ráje, byla lemována Héraklovými  sloupy a byl to průliv který sloužil jako brána.

--Egyptský ráj, jejich země předků je Punt - země bohů. Punt je ve skutečnosti Atlantis. Ve všech egyptských chrámech je vykreslován Punt, ráj který na zemi skutečně byl. Punt - Atlantis ležela v dnešní Indonésii. Všechny hinduistické a  egyptské chrámy jsou replikami atlantských chrámů.

Představili jsme vám, malou ukázku z dalšího názoru na umístění Atlantis. Je velice zajímavá a není ani až tak známá, zřejmě pro odvážné tvrzení že Egypt je replikou Atlantis. Věříme tomu, že egyptologové s touto teorií nesouhlasí a tak je i málo publikována. Přitom, ale dává smysl. Nikde po celém světě nenacházíme nic podobného Egyptu. Místo je jedinečné a opravdu to vypadá, jako by napodobovalo, pouze jedno místo. Jedno centrální místo bohů, pro celou Zem. Proto nikde nic podobného není. Profesor Santos, nebere slova Platóna vážně přirovnává je k metaforám, přes to tam, kde se mu to hodí je zdůrazňuje. Popisuje Atlantis do lokalit Indonésie a její zánik, mělo zapříčinit kataklyzma, které kontinent potopilo pod Jihočínské moře. My se však přikláníme k názoru a popisu učence a filosofa Platóna a to, že Atlantis byla středobodem Středomoří. Není však vyloučeno, že po jejím zániku, opravdu přeživší stavěli nová obdobná města a rozšiřovali své vědomosti daleko za hranice, bývalé atlantské říše, naopak je to více nežli pravděpodobné. Profesor A.Santos nám říká, že přeživší ráje, (tedy z Indonésie) se postupně přesunuli a rozšířili přes Indii, až k Evropě. Po své cestě stavěli repliky svých chrámů a učili kmeny a snad i celé národy, své náboženství a kulturu. Podle popisu Platóna, by to však mohlo, být právě naopak. Ze Středomoří se po kataklyzma, přeživší Atlanťané postupně přesunuli, nejen směrem k jihu, ale po celé tehdejší pevnině. Přeplouvali moře a hledali příhodná a bezpečná místa ke svému znovuvzkříšení. Pointa je tedy stejná. Atlantská říše nezanikla, ani zdaleka celá a přeživší, rozšiřovali dál své vědomosti, svou kulturu a víru. Profesor A.Santos přirovnává zrod všech vyznání, právě k božské víře v Atlantis. Znovunalezení Atlantis, bychom mohli přirovnat v naší moderní době, například k návratu Ježíše Krista. K návratu do podstaty, probuzení a pochopení.